1) Předměty, které se otevírají jednou za dva roky

· hovořilo se o tom, že bude možnost zapsat si předmět i v roce, kdy se neučí a pak z něho složit zkoušku

· jaký je stav této věci a jaké jsou podmínky (zda si ho mohou zapsat všichni nebo jen ti, kteří neudělali v předešlém roce zkoušku; jaké jsou podmínky zkoušky (jiné nebo stejné v porovnání s rokem, kdy se předmět vyučuje), apod.)

J. Brož: ANO, kurz je otevřen pouze pro atestaci, podmínky jsou na vyučujícím

2) Studijní plán

· studenti prý na otázku, který studijní plán platí: Zda Karolinka, která platila v roce nástupu, nebo vždy ta aktuální, dostali odpověď, že ta, se kterou nastupovali, ale musí brát v potaz i tu novou. Co přesně to znamená?

J. Brož: Vždy platí Karolinka pro ten daný AR, ale zásadní struktura studijního plánu, počet kreditů atd. se nemění (i když k tomu někdy z provozních důvodů dojde). To je ošetřeno tak, že je v Karolince uvedeno přechodné opatření. Pozn. Ryšková: Řešení chyby nikdy není v neprospěch studenta.

3) Vypracování FAQ

· s Mgr. Engelthalerem jsme řešili otázku vypracování „Nejčastěji kladených otázek“ týkajících se studia (vzorový formulář přihlášky na státnice, stručný postup přihlašování se na státnice, …)

· chceme se zeptat, jak věc probíhá, zda je potřeba nějaká výpomoc, případně s čím

J. Brož: Mgr. Engelthaler věc zpracovává. Některé věci/postupy se vyvíjely, takže se nic nedalo dělat natrvalo.

4) Setkání se zástupci BDE, které by bylo dobré i pro BDU: uspořádat schůzku, kde by se vyjasnilo, co studenty ve třeťáku čeká. SKAS by se postaral o to, aby tam studenti přišli.

Proběhla diskuze, zda je nutné studentům poskytovat takový „servis“. Vedení je tomu příznivě nakloněno, o organizaci bude jednat J. Brož s Klárou Nechvílovou.

5) Účast na přednáškách – „věčná otázka“

· u některých předmětů je prý přihlíženo k docházce na přednáškách při rozhodování o výsledné známce ZK

· považujeme to za problematické, protože přednáška je dle úzu akademické obce ze své podstaty nepovinná; pokud je vyžadována docházka třeba k zápočtu, není to takový problém, jako když je k ní přihlíženo u zkoušky (protože výsledná známka ovlivňuje celkové hodnocení studia); tuto otázku je dobré vidět i z úhlu pohledu studentů studujících dvě školy, kteří pravděpodobně budou stále častějším jevem (viz minulá diskuze o zapisování předmětů)

· bylo by možné nějakým způsobem na vyučující apelovat, aby účast na přednáškách nepovažovali za směrodatnou při známkování?

Mohelník: Je potřeba rozlišovat právní a lidská rovina; není pro vyučujícího dobré, když přednáší před prázdnou třídou; měl by být partnerský vztah – pokud student nemůže na přednášku docházet, ať to vyučujícímu řekne, vždy se dá domluvit.

Ryšková: Jsem jedna z těch, kdo prezenci na přednáškách dělá; prezence je spíše bonusem než nevýhodou – když má student nerozhodnou známku, přikloním se k lepší; aktivní účast je na přednáškách poněkud nízká, ale když je student k aktivitě vybuzen a účastní se, tak proč by z toho neměl mít výhodu. Student, který nechodí a má znalosti, tak není hodnoceno, zda chodí nebo nechodí. Je docela frustrující, když učitel věnuje přípravě svých přednášek čas a chodí velmi málo studentů.

J. Brož: Neúčast na přednáškách by neměla bránit udělat atestaci; ale vyučující by si mohl na začátku stanovit, že určitou část podmínek k atestaci tvoří účast (zvyk na amerických univerzitách)

Sládek: Když student nechodí na přednášky, a je zkoušen z látky, která byla probírána na přednáškách, tak je poznat, zda student na přednášce byl nebo nebyl.

Ryšková: Bylo by pro studenty zajímavé vidět věc ze strany pedagogů, jak oni vnímají své studenty.

P. Brož: Každý pedagog si může/musí stanovit nějakou metodiku jak obsah předmětu předá; a jednou z věcí, která jde společně s obsahem, který předáváme, je studentská, vědecká socializace – to, co student sdílí s ostatními.

Hlídání docházky není represivní, ale je to spíše výhodou pro studenty, kteří chodí.

Ryšková: Cílem studia přeci není získat podpis, ale sdílet nějaké vědění. Z mé zkušenosti studenti nejsou příliš ochotni se na výuce podílet, pokud je k tomu učitel nedonutí. Materiály jsou vyvěšené v SISu, takže studenti by si měli alespoň dát tu práci si ty materiály najít.

Bravená: Souhlasí s Ryškovou; Věc souvisí s klimatem naší společnosti, v Německu by se nestalo, že by student materiály nenačetl. Studenti si neuvědomují, že pedagog do věci vkládá část sebe, a musí řešit určitá dilemata, když nás zkouší. Zvláště na KTF je vůle vytvářet společenství sdílení, kde by se dalo hovořit o tématech, která přesahují i do života.

Koronthályová: Shrnutí.

Univerzitní prostředí by mělo být společná práce, sdílení vědění. Máme pocit, že sem studenti se SŠ přicházejí úplně s jiným postojem – získat papír s razítkem. Jde spíše o „zákopovou válku“, student se snaží s co nejmenší námahou proplout celým systémem. Citace prof. Zedníčka: Právo nastupuje vždycky tam, kde chybí láska.

Mohelník: Nejsou všichni pedagogové stejní, někteří baví, někteří nudí. Ale z naší strany je to podobné, také učíme studenty chytřejší, méně chápavé... a i toto musíme snášet.  

Sládek: odchod 18:39.

6) Škrtání předmětů

· opravdu je nutné, aby student, když si půjde škrtnout předmět mezi 18. a 26. 2. na studijní oddělení, musel mít předměty zapsané v papírovém indexu?

J. Brož: ANO, systém je v záběhu a index je jediným dohledatelným dokladem.

P. Brož: Jsou zde studenti, kteří tvrdí, a mohli by tvrdit, že jim studijní oddělení něco škrtlo a on to chtěl a naopak. Stále častěji se stává, že jsou studenti schopni se soudit.

Ryšková: Když se zjistí na konci studia, že má někdo problém a je nutné ho vyhodit, je to velmi obtížné. Ale i naši studenti se odvolávají na rektorát a soudí se. A většinou se dá za pravdu studentovi, rektorát se přikloní na jeho stranu, aby předešel tomu, že se student bude soudit.

Agenda studijního oddělení narůstá, protože je nutné se zajistit proti případnému souzení.

17.45 Příchod Sládek

17.50 Odchod Ryšková

18.40 Odchod Sládek