Latina je mateřským jazykem katolické církve. Již 2000 let se církev vyjadřuje latinsky. Latinská liturgie je v katolické církvi znamením její jednoty a univerzálnosti.
Latinský jazyk, kterým se vyjadřovali církevní otcové, zpětně ovlivňoval jejich myšlení. A proto dnes, chceme-li jejich myšlení pochopit, je nástrojem k tomuto pochopení právě latina. Jako ve všech vědeckých disciplinách, i v teologii se nyní ve snaze o pravdivé znovupochopení obracíme ad fontes – k pramenům. To neplatí jen pro církevní dějiny, patrologii a biblistiku, ale i pro studium církevního práva, morálky, dogmatiky a fundamentální teologie. U všech těchto disciplin se při studiu pramenů neobejdeme bez zběžné, kurzorické znalosti latiny.
Cílem výuky našich kurzů je proto snaha, aby se student byl schopen s pomocí slovníku orientovat v průměrně obtížném latinském textu a pochopit jeho smysl.
Jako směrnice pro stanovení obsahu a cíle výuky jazyků na KTF nám slouží následující církevní dokumenty:
Codex Iuris Canonici (CIC) can. 249: „V řádu kněžského vzdělávání se stanoví, že studenti si řádně osvojí nejen mateřský jazyk, ale dobře i jazyk latinský a přiměřeně i jiné cizí jazyky, jejichž znalost se jeví nutnou nebo užitečnou pro jejich vzdělání nebo pastorační službu.“
Institutionis sacerdotalis Ratione provideatur, ut alumni non tantum accurate linguam patriam edoceantur, sed etiam linguam latinam bene calleant(1) necnon congruam(2) habeant cognitionem alienarum linguarum, quarum scientia ad eorum formationem aut ad ministerium pastorale exercendum necessaria aut utilis videatur.
(1) calleo, ere, ui, – míti mozoly, přen. důkladně znát, rozumět
(2) congruus, a, um – příhodný, vhodný, patřičný
Sapientia Christiana – Ordinationes, tit. IV, art. 24, § 3: „Na fakultách posvátných věd se vyžaduje přiměřená znalost latinského jazyka, aby studenti mohli porozumět pramenům těchto věd a církevním dokumentům a používat je.“
Congrua Linguae Latinae cognitio in facultatibus scientiarum sacrarum requiritur, ut studentes harum scientiarum fontes et Ecclesiae documenta intellegere atque adhibere possint.
II. vat. koncil, dekret o kněžské výchově Optatam totius, 13, AAS 58 (1966), p. 721: „Dříve než bohoslovci zahájí vlastní církevní studium, mají mít takové humanistické a přírodovědecké vzdělání, jaké opravňuje mladé lidi v jejich zemi ke vstupu na vysokou školu. Mimoto ať si osvojí takovou znalost latiny, aby mohli porozumět vědeckým pramenům i církevním dokumentům a mohli jich používat. Nutně je třeba vyžadovat studium jazyka, užívaného v liturgii vlastního ritu, a velmi se má podporovat znalost jazyků Písma sv. a tradice.“
Antequam sacrorum alumni studia proprie ecclesiastica aggrediantur, ea humanistica et scientifica institutione ornentur, qua iuvenes in sua cuiusque natione superiora studia inire valeant; ac praeterea eam linguae latinae cognitionem acquirant, qua tot scientiarum fontes et Ecclesiae documenta intellegere atque adhibere possint. Studium linguae liturgicae unicuique ritui propriae necessarium habeatur, cognitio vero congrua linguarum Sacrae Scripturae et Traditionis valde foveatur.
Apoštolský list Pavla VI. Summi Dei Verbum ze 4. 11. 1963, AAS 55 (1963), p. 993: „Do základního studijního vybavení, jímž musí být ozdoben dospívající klerik, zajisté patří nemalá znalost různých jazyků, především latiny, pokud se většinou jedná o kněze latinského ritu.“
In studiorum supellectile(3), qua adulescens clerus ornari oportet, sane ponenda est non exigua variarum linguarum scientia, in primisque Latinae, si maxime de sacerdotibus agatur Latini ritus.
(3) supellex, lectilis, f. – nářadí, nábytek, výstroj, zařízení, výbava, tech. aparát
prezenční studium:
KJAZ 105 Základy latinského jazyka 1 (morfologie ) - Z
KJAZ 106 Základy latinského jazyka 2 (morfologie ) - Z
KJAZ 107 Základy latinského jazyka 3 (syntax) - Z
KJAZ 108 Základy latinského jazyka 4 (syntax a četba souvislých textů) – Zk (T)
KJAZ 168 Základy latinského jazyka 4 (syntax a četba souvislých textů) – Z (BU)
kombinované studium:
KJAZ118 Úvod do latinského jazyka 1 (obsahově odpovídá kurzům KJAZ105 a KJAZ106)
KJAZ119 Úvod do latinského jazyka 2 (obsahově odpovídá kurzům KJAZ107 a KJAZ108)
Tyto základní kurzy jsou určeny pro naprosté začátečníky, je možné je uznávat i z jiné VŠ humanitního směru (např. filozofické či pedagogické), nebo do nich vstoupit do libovolné úrovně na základě složených testů (např. kdo studoval latinu na gymnáziu, zapíše si morfologii, složí testy a vstoupí až do kursu syntaxe).
Pro tyto kurzy se předpokládá znalost jazyka v rozsahu látky kurzů Základy latinského jazyka 1,2,3,4 (morfologie a syntax).
KJAZ003 Latinská četba pro teology 1
KJAZ007 Latinská četba pro teology 2
KJAZ120 Úvod do latinské četby
Četba souvislých latinských textů je vlastním pedagogickým cílem naší výuky. Tyto kurzy poskytují znalosti potřebné pro orientaci v průměrně obtížném latinském textu, která se vyžaduje při výuce dalších předmětů: dogmatiky, práva, liturgiky, patrologie, biblistiky, filozofie, fundamentální teologie, církevních dějin. U některých seminářů z těchto oborů je zkouška z latinské četby předpokladem pro možnost zapsání (prerekvizita).
Kurz poskytuje orientaci v četbě latinských teologických textů v rozsahu 2000 let a je zakončený zápočtem.
KJAZ147 Latinská duchovní poezie: četba hymnů s výkladem
KJAZ161 Latinská patristická literatura: četba textů s výkladem
Průběžně: základní gramatická terminologie, zásady orientace v lat. textu (pravidla pro překlad).
Výslovnost latiny (abeceda, délka, přízvuk)
Substantiva: 1. – 5. deklinace, skloňování
Adjektiva : 1. – 3. deklinace, skloňování, stupňování
Adverbia : tvoření a stupňování
Slovesa 1. – 4. konjugace :
Tvoření a význam a užití jednotlivých slovesných časů a způsobů:
Prézentní kmen, aktivum i pasivum:
prézens: indikativ, imperativ, konjunktiv, participium
imperfektum: indikativ, konjunktiv
futurum: indikativ
Perfektní kmen, aktivum i pasivum:
perfektum: indikativ, konjunktiv
plusquamperfektum: indikativ, konjunktiv
futurum II.: indikativ
Supinový kmen:
supinum, participium perfekta, participium futura
Slovesa deponentní a semideponentní
Nepravidelná slovesa: esse a složeniny, fero (a složeniny), fio, volo (nolo, malo), eo (a složeniny), do.
Slovesa neosobní, neúplná, préteritoprézentní
Zájmena přivlastňovací, osobní, zvratná, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná
Zájmenná adjektiva
Číslovky
A. věta jednoduchá
Syntax pádů vč. vazby místních jmen
Syntax participií (vč. gerundiva, gerundia a ablativu absolutního)
Syntax infinitivů (polovětné infinitivní vazby)
Samostatné užití konjunktivů ve větách
B. souvětí
Relativní užití konjunktivů ve větách.
Věty účelové
Věty snahové
Věty obavné a zabraňovací
Věty obsahové
Vztažné věty konjunktivní
Otázky přímé (tázací částice naznačující odpověď v řečnických otázkách, otázky jednočlenné a vícečlenné)
Otázky nepřímé – souslednost časů (consecutio temporum)
Věty důvodové (kauzální)
Věty časové
Věty podmínkové
Věty přípustkové
Věty účinkové (vlastní, nevlastní)
Přehled užití spojek ut a cum
Podmínkou pro vstup do kurzu je znalost jazyka v rozsahu látky kurzů KJAZ105, KJAZ106, KJAZ107, KJAZ108 Základy latinského jazyka 1,2,3,4 (morfologie a syntax) získaná absolvováním těchto kurzů nebo složením diferenčních testů.
Obsah kurzu: Četba a interpretace latinských textů potřebných ke studiu teologie z oblasti filozofie, teologie a liturgie, případně jejich konfrontace s českým nebo jiným moderním překladem. Liturgické texty z římského misálu nebo breviáře, Nový Zákon (porovnávání překladů a řeckého originálu), prozaické texty z různých období (od církevních otců po současné církevní dokumenty – texty jsou vybírány ve spolupráci s ostatními vyučujícími podle potřeb jejich oborů). Důraz je kladen na orientaci v textu s pomocí slovníku a na samostatnou četbu s výkladem. Výuka probíhá formou kolokvia s diskusí nad předem připraveným textem a cvičení ve zběžné (kurzorické) četbě neznámého textu.
A. slovníky:
Kábrt Jan a kol.:
Latinsko-český slovník, 4. vyd. Praha SPN 1996 nebo LEDA 2000
Pražák Josef - Novotný František - Sedláček Josef: Latinsko-český slovník,
Koniasch Latin Press, Praha 1999 (reprint šestnáctého vydání z roku 1948)
Quitt Zdeněk, Kucharský Pavel: Česko-latinský slovník starověké a současné latiny, SPN Praha1992
Slovník středověké latiny v českých zemích (Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum), Academia Praha 1 - 18 (lapidea), 1977 - 2002
Aloizy Jougan: Slownik koscielny lacinsko-polski, poslední vydání Warszawa 1992, IV. vydání ( reprint III. vydání z roku 1958)
Latinské slovníky na internetu:
1. on-line slovník z latiny do angličtiny: http://ablemedia.com/ctcweb/showcase/wordsonline.html k němu jsou instalační soubory ke stažení a instalaci v počítači (pak už není potřeba internet) na adrese: http://ablemedia.com/ctcweb/showcase/whitakerwords.html#download Můžete zadávat jakýkoliv tvar, napíše základní slovníkový tvar a význam v angličtině. Na stejný slovník (William Whitaker) vás dovede adresa:http://lysy2.archives.nd.edu/cgi-bin/words.exe
2. on-line slovník z latiny do angličtiny: http://www.sunsite.ubc.ca/LatinDictionary/ Musí se zadávat jen základní slovníkové tvary, neurčuje kategorie.
3.on-line slovník z latiny do češtiny: http://www.slovnik.cz/
Musí se zadávat jen základní slovníkové tvary, české významy jsou spíše orientační.
4. POPINA slovník Latinsko Český a Česko Latinský slovník online
http://slovnik.popina.cz/latinsky/
B. gramatiky
Novotný a kol.: Základní latinská mluvnice, SPN Praha 1957 , 2. vyd. Jinočany, H§H 1992
Zdeněk Quitt, Pavel Kucharský: Latinská mluvnice, SPN Praha 1972, 2. vyd. 1974
C. gramatické přehledy:
Bilíková Eva: Přehled latinské mluvnice, Brno MC 2001
Foto latinské gramatiky, Holman – Kairos, Praha 2002 a 2003 (Koronthályová)
D. učebnice:
Přecechtělová Milena: Latina nejen pro teology, Praha 2002, 2. přepracované vydání 2005
Šlesinger Milan: Rudimenta linguae latinae, základy latinského jazyka pro posluchače teologie (formarum doctrina - tvarosloví), Karolinum, Praha 2001
Plátová Jana: Latinská syntax pro posluchače teologických fakult, UP Olomouc 2002
Latinská čítanka pro studenty teologie, (vybrala a uspořádala M.K.), Karolinum, Praha 2002
odkazy na WWW:
Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Thákurova 3, Praha 6, 160 00
IČO: 00216208 DIČ: CZ00216208
číslo účtu: 32034061/0100
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
