Stanovisko KTF UK k projektu Sexuální výchovy ve školách v České republice

Stanovisko KTF UK k projektu Sexuální výchovy ve školách v České republice


Se zájmem i s obavami sleduje KTF UK dění kolem „Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách“ ze 2. 4.2010 a „Sexuální výchova – vybraná témata, Výchova ke zdraví“ z roku 2009, ať už vzhledem k obsahu zmíněných dokumentů, nebo vzhledem ke způsobu, jakým je vedena následná diskuse o tomto závažném tématu, i jaké skutečnosti v této souvislosti vycházejí najevo o přípravě dokumentů a přístupu MŠMT k výběru odborníků.


KTF UK principiálně souhlasí s organizacemi, které vyjádřily své kritické pochybnosti o uvedených dokumentech a vyslovily obavu z možné škodlivosti takového přístupu k sexuální výchově.


Obsahy obou dokumentů jsou kladeny pozitivisticky bez potřebného respektu k hodnotové pluralitě, ať je založena nábožensky, kulturně nebo sociálně.


Uvedené obsahy i metody mohou být žákům ke škodě, pokud nebudou podávány přiměřeně jejich věku, osobnostní zralosti a s respektem k hodnotovému zázemí jejich rodin. Didaktické náměty pak skýtají nedostatečnou záruku, že nebude porušován jeden ze základních principů etiky, totiž princip nepoškození (nonmaleficience). Intimní skutečnosti, které se žáci mají naučit vyjadřovat v kolektivu spolužáků, mohou zraňovat jejich sebevědomí a stud, stát se pro ně svodem, ale také je vystavit posměchu a v horším případě projevům šikany.


Je jistě důležitou otázkou, jak chce MŠMT zajistit kvalitní výuku vedenou učiteli, kteří by nebyli pouze metodicky proškoleni, ale zároveň mravně i osobnostně integrováni natolik, aby pak mohli s dětmi a mladými lidmi vstupovat do tak ožehavé a intimní tematiky.


Šířeji uchopená sexualita může být nazřena jako jeden z hlavních aspektů lidství, a jako taková si zasluhuje naši pozornost a seriózní přístup.  


Vzhledem k důvodům, které uvádí oba dokumenty, jako je „nebezpečí hrozící v souvislosti s užíváním internetu, nárůst počtu HIV pozitivních osob, zvyšující se výskyt pohlavně přenosných chorob, zvýšený výskyt rakoviny prostaty, rakoviny prsu a děložního čípku, sexuální zneužívání dětí zejm. s ohledem na komercionalizaci sexu, nežádoucí otěhotnění, zvyšující se počet případů domácího násilí, šikana vykazující homofobní znaky, změny ve struktuře rodiny, apod.“ (Doporučení MŠMT..., 1.1), je kvůli společenské odpovědnosti školy nezbytné, aby se tématům sexuální výchovy věnovala pozornost i v rámci školních programů, jakkoliv zůstává rodina primárním a vlastním místem sexuální výchovy.




Smysl sexuální výchovy však bude možné naplnit pouze za předpokladu, že školní i rodinné prostředí bude otevřené seriózním poznatkům o sexuálním chování člověka, odpovědnosti a rizicích, které jsou s ním spojené. Prostředí výchovy mladého člověka je nutné chránit jak před lobbistickými tlaky nejrůznějších zájmových skupin, tak před ideologickou zaslepeností a manipulací. Rozpaky budí dohady o vzniku dokumentů v rámci MŠMT i způsob, jakým byla dosavadní diskuse vedena ze strany různých občanských organizací a iniciativ.




Antropologické bádání, stejně jako každé bádání, musí být zaměřeno k hledání pravdy, byť se k ní může pouze přibližovat. Bylo by proto velmi vhodné, aby složení přípravné skupiny zohlednilo pluralitu vědeckého světa na rovině přínosu různých vědeckých disciplín (pedagogika, sexuologie, psychologie, etika aj.) i na rovině odlišných postojů různých představitelů vědeckého světa.




Jednou z významných výzev pro současnou školu je její zapojení do hodnotově pluralitní společnosti. Každý člověk, a tedy i každý křesťan se musí učit zacházet s odlišnými stanovisky druhých lidí vně i uvnitř církve, aby jednal způsobem, který bude odpovídat nezrušitelné důstojnosti člověka.


V tomto ohledu může křesťanská zvěst i teologická tradice poskytnout cenné podněty pro kultivaci dialogu. Působení Ježíše Krista zjevuje, že se Bůh ‚učí‘ lidské řeči a stává se sám člověkem, aby člověka zachránil. Metoda teologické práce nás – od scholastických dob pak zcela zjevně – učí, jak důležité je podrobit vlastní stanoviska kritice, která nás vede k jejich poctivému zhodnocení. Pravda nemůže být vnucována. Dnes jsme často v situaci, kdy se sekularizovaná společnost odmítá zabývat některými závažnými etickými záležitostmi. Věda je považuje za vyřízené, a tedy za již nediskutovatelné. Proto jsou křesťané povoláni tento dialog probouzet.


V současné diskusi o sexuální výchově se kultura dialogu musí vyznačovat statečností, to znamená ochotou naslouchat druhému a respektovat jej samého, jeho důstojnost i jeho postoj. Musí se vyznačovat ochotou zpochybnit vlastní stanoviska a připraveností je revidovat, pokud se argumenty partnera ukáží jako závažné. Takto vedená diskuse musí být v tomto smyslu hluboce křesťanská, prosta všech předsudků a jakýchkoliv forem nátlaku.


Tento způsob vedení diskuse však stále představuje výzvu.


Podle našeho názoru je třeba dále usilovat o věcný a pokojný dialog, který bude obohacen o další aspekty. Diskuse o obsazích výuky ve školách by jistě nemusela zůstávat pouze u sexuální výchovy, ale mohla by se rozšířit o jiné obory. Je svým způsobem nešťastně příznačné, že církevní veřejnost razantně projeví svou starost o výchovu dětí, až když dojde na témata spojená se sexualitou. I další aspekty lidského soužití si zaslouží nemenší pozornost, například otázky mezigenerační solidarity; přístupu k cizincům; spravedlivého přístupu ke všem bez ohledu na věk, pohlaví a jiné skutečnosti; přednosti lidské práce před kapitálem; hledání společného dobra v malých i větších společenstvích a organizacích; odpovědnosti za životní prostředí; vypořádání se s vlastní minulostí a mnohé jiné.


Katolická teologická fakulta UK je připravena tento dialog podpořit a podle svých možností doprovázet. Jako veřejnoprávní vysoká škola a zároveň fakulta papežského práva je připravena stát se fórem, na kterém by k takovému dialogu napříště mohlo docházet.





ThLic. Prokop Brož, Th.D., děkan

ThLic. Mgr. Jaroslav Lorman, Th.D.

Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D.






Poslední změna: 6. listopad 2014 21:11 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Katolická teologická fakulta

Univerzita Karlova

Thákurova 3, Praha 6, 160 00

IČO: 00216208 DIČ: CZ00216208

číslo účtu: 32034061/0100

Identifikátor datové schránky: piyj9b4


Další kontakty



Jak k nám