Aktuality

Kardinál Kurt Koch získal čestný doktorát teologických věd

Ve staroslavném Karolinu převzal kardinál Kurt Koch diplom stvrzující udělení čestné vědecké hodnosti Doctor honoris causa teologických věd. Slavnostní ceremonie za účasti rektorky UK Mileny Králíčkové se konala ve Velké aule Karolina ve středu 8. ledna.

Čestný vědecký titul uděluje univerzita osobnostem, které se v mezinárodním měřítku významně zasloužily o rozvoj vědy, kultury anebo se jinak zasadily o prospěch lidstva. Udělit tento titul kardinálu a emeritnímu basilejskému biskupovi Kurtu Kochovi navrhly společně všechny tři teologické fakulty UK, tedy Evangelická, Husitská a Katolická za podporu a rozvoj dialogu mezi křesťanskými vyznáními a mezi křesťanstvím a judaismem. Děkan Katolické teologické fakulty UK Jaroslav Brož pak také publiku Kurta Kocha stručně představil.

Kardinál Kurt Koch s rektorkou UK Milenou Králíčkovou.

„V dnešní společnosti, která se vyznačuje mnoha sociálními, kulturními a náboženskými protiklady, napětím a roztříštěností a kterou nelze vždy označit za zdravou pluralitu, je každý čin vedoucí k harmonii a jednotě a každý člověk, který tyto hodnoty prosazuje, nebo je dokonce činí svým životním posláním, velkým přínosem. Takovým člověkem je náš milý host, teolog kardinál Kurt Koch,“ zdůraznil děkan. (Laudatio pro kardinála Kurta Kocha v plném znění najdete zde.)

Děkan Katolické teologické fakulty UK Jaroslav Brož.

Kurt Koch pochází ze Švýcarska. Teologická studia absolvoval na univerzitě v Mnichově a v Lucernu, kde také několik let působil. Posléze přednášel i na univerzitě ve Fribourgu. Na konci 80. let se stal profesorem dogmatiky, liturgiky a ekumenické teologie. Je autorem několika stovek teologických publikací, včetně více než šedesáti monografií. Je také nositelem několika čestných titulů z univerzit napříč celým světem.

Od mládí se zajímal o ekumenismus. V roce 1982 byl vysvěcen na kněze a v roce 1995 ho papež Jan Pavel II. jmenoval biskupem v Basileji. V letech 1998 až 2006 zastával funkci místopředsedy Švýcarské biskupské konference, v letech 2007 až 2009 ji předsedal. O rok později ho papež Benedikt XVI. jmenoval arcibiskupem, kardinálem a také předsedou Papežské rady pro jednotu křesťanů. Tuto vatikánskou organizaci (i když pod novým názvem Dikasterium pro podporu jednoty křesťanů) vede dosud. Je také předsedou Komise pro náboženské vztahy se Židy.

Děkan Jaroslav Brož pak vysvětlil, jak úzké vazby pojí Kurta Kocha se všemi teologickými fakultami UK. „Ve své vatikánské funkci je Koch oficiálním partnerem České biskupské konference, zejména její Rady pro ekumenismus a mezináboženský dialog. Tato spolupráce vytváří rámec, v němž se pěstuje ekumenicky otevřené teologické bádání také na Katolické teologické fakultě, Evangelické teologické fakultě a Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Tímto způsobem je i dnes naplňován odkaz II. vatikánského koncilu, zejména jeho dekret Unitatis redintegratio o ekumenismu a deklarace Nostra aetate o vztahu církve k nekřesťanským náboženstvím. Navazuje tak na odkaz exilového pražského arcibiskupa, kardinála Josefa Berana, který na II. vatikánském koncilu důrazně vyjádřil potřebu respektovat náboženskou svobodu v dnešním světě,“ podotkl děkan.

Po ceremoniálu připojil kardinál Kurt Koch svůj podpis do univerzitní pamětní knihy.

Poté, co kardinál Kurt Koch složil v Karolinu promoční slib, proslovil krátkou přednášku na téma Být božími učedníky. O smyslu a poslání křesťanské teologie, v níž se zamýšlel nad smyslem a posláním křesťanské teologie.

„Právě z křesťanské představy Boha vyplývá, že teologie se snaží dokázat věrohodnost a rozumnost křesťanské víry, a tím i vnitřní souvztažnost fides et ratio, víry a rozumu. Křesťanská víra totiž v žádném případě není s lidským rozumem v rozporu, ale naopak myslícímu člověku rozum, a tím i nový obzor, otevírá. Víra a rozum jsou tedy na sobě navzájem závislé a jedině ve vzájemném dialogu mohou překonat jak neduhy víry, tak patologie rozumu. Víře bez rozumu totiž hrozí, že zastře svou pravdu a promění se ve fundamentalistickou, a naopak rozumu bez víry zase hrozí, že začne být jednostranný a jednorozměrný. Skutečnost, že křesťanská víra vyhledává a pěstuje kontakt a dialog s lidským myšlením, vyplývá ze samotné povahy této víry, totiž že hledá své vlastní rozumové zdůvodnění a v něm pak i rozumnost všeho, co je skutečné a činí si nárok být pravdivé, a poté očekává, že lidé budou schopni pravdu rozpoznat,“ zdůraznil kardinál Koch.

TEXT: Helena Zdráhalová

FOTO: Vladimír Šigut