Aktuality

Pomíjivé umění, které přetrvalo čtyři století

Ve dnech 22. a 23. června 2026 se v prostorách Akademického konferenčního centra AV v Praze uskutečnilo mezioborové kolokvium Transitorius mundus? Emblematika a efemérní slavnosti raného novověku, na němž se sešli badatelé z českých i zahraničních institucí nad sdíleným výzkumným tématem: jak rozumět pomíjivým slavnostem, efemérní architektuře a emblematickému myšlení 16.–18. století a jakými prostředky se tyto jednorázové události přetavovaly do trvalé kulturní paměti.

Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (ÚDKU KTF UK) sehrál na kolokviu klíčovou roli – nejen vědeckou, ale i organizační. Mgr. Ing. Daniela Lunger Štěrbová, Ph.D. byla jednou z organizátorek celé akce a zároveň vystoupila s referátem věnovaným motivu virtuálního procházení prostorem v emblematických tiscích. Ukázala, jak autoři příležitostných tisků raného novověku sahali k rétorickým figurám přejatým z antické ekfráze a jak tím konstituovali svébytný literární žánr, v němž prostor funguje jako klíčový nástroj budování intelektuální a estetické zkušenosti.

Foto Anežka Pithartová

Mgr. Lenka Dvořáková pak přednesla příspěvek o emblematické reprezentaci sv. Terezie z Ávily v kontextu barokních kanonizačních slavností. Na příkladu emblému IN OMNEM TERRAM z Picinelliho publikace Mundus symbolicus rekonstruovala, jak se pomíjivá zkušenost z efemérních slavností 17. století – od Říma přes Barcelonu až po Gou – mohla přetavit do trvalé podoby knižního emblému, jenž zpětně sjednotil a upevnil globální obraz světice.

Obě badatelky jsou zapojeny do výzkumného projektu Mundus symbolicus, který ÚDKU KTF UK dlouhodobě realizuje a který představuje jedno z center studia raně novověké emblematiky v českém prostředí.

Foto Petr Zinke

Dvoudenní program byl rozčleněn do šesti tematických bloků, jejichž záběr byl skutečně mezioborový: od otázek organizačního zázemí slavností a role řemeslníků a dekoratérů (Kateřina Dolejší, Martin Mádl) přes hudební produkci jako neodmyslitelnou, byť pramenně těžko zachytitelnou složku festivit (Vladimír Maňas) až po otázky emblematické reprezentace v pohřební kultuře šlechtických a panovnických dvorů (Rostislav Smíšek, Marcin Wisłocki). Pozornost se věnovala také akademickým slavnostem a jejich tiskovým ohlasům (Petra Zelenková), turnajové emblematice středověku a raného novověku (Jan Dienstbier), maškarádám anglického královského dvora (Martina Kastnerová) i persvazivní síle svatojánské architektury a kazatelství (Pavel Panoch, Jan Schwarz). Na kolokviu zazněl také příspěvek o slavnostech v cisterciáckém klášteře v Plasích za opata Tyttla (Pavel Beneš) a o přístupu Bernarda Buontalentiho k proměně interiérů při medicejských slavnostech (Mia Maria Conti).

Kolokvium potvrdilo mezioborový potenciál výzkumu raně novověké emblematiky a slavnostní kultury. Díky projektu Mundus Symbolicus Ústavu dějin křesťanského umění se tak i studenti KTF UK mohou aktivně do výzkumu tohoto zajímavého fenoménu badatelsky zapojit.

Foto Petr Zinke