Základní charakteristika

Magisterský studijní obor „Katolická teologie“ je součástí studijního programu „Teologie“ (KKOV 6141T). Standardní doba studia je 5 let, forma studia je prezenční. Studijní obor je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje v oblasti katolické teologie. Základní předměty jsou probírány v nutném rozsahu; ve své hlavní artikulaci pokrývají zejména oblast filosofie, biblistiky, systematické teologie a pastorálních oborů. Předměty podpůrné umožňují rozvinutí teoretických poznatků a zvládnutí aplikace vědeckého bádání v praxi, zejména pastorační, katechetické a pedagogické.

V souladu s apoštolskou konstitucí Sapientia Christiana směřuje celý komplex předmětů k recepci a interpretaci křesťanského zjevení a toho, co je s ním spojeno; systematickému vysvětlování těchto skutečností; řešení základních a aktuálních problémů lidského osobního i společenského života v jejich světle; zvažování těchto skutečností ve vztahu k novým vědeckým poznatkům a k sociálně-kulturní situaci. Ve smyslu § 6 odst. 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností umožňuje studijní obor zejména odborné teoretické a praktické vzdělání pro budoucí duchovní i laické pracovníky římskokatolické církve, kteří naleznou uplatnění v různých oblastech jejího působení. Rovněž absolventy připravuje k dalšímu samostatnému vědeckému bádání, zejména v navazujících doktorských studijních programech.

Uplatnění získaného vzdělání

Vzdělání v oboru katolická teologie poskytuje intelektuální předpoklady pro výkon duchovenské činnosti ve farnostech, samostatnou pastorační práci ve všech institucích katolické církve, specializované formy pastorace v církevních institucích, výuku náboženství a etiky na základních a středních školách a působení ve státních, společenských i soukromých organizacích včetně publicistiky (redakce novin, časopisů a knih; rozhlas a televize), při kterém je zapotřebí uplatňovat náboženské a obecně humanitní znalosti a přístupy.

Podle zákona 563/2004 Sb. O pedagogických pracovnících a změně některých zákonů získává absolvent odbornou kvalifikaci dle § 14 odst.a - učitel náboženství.

Průběh a organizace studia

Průběh a organizace studia jsou upraveny Studijním a zkušebním řádem Univerzity Karlovy, který je přístupný na fakultní internetové stránce věnované vnitřním předpisům.

Studijní povinnosti

a) Forma studia

Studium probíhá prezenční formou. Studenti mají možnost individuálních konzultací osobním rozhovorem s vyučujícím, telefonicky nebo via e?mail. Výuka probíhá od pondělí do pátku; v akademickém roce se předpokládá cca 29 výukových týdnů dělených do dvou semestrů (14+15). Zkoušky jsou pořádány v obdobích, která stanoví harmonogram akademického roku.

b) Zápisy

Ve shodě s harmonogramem akademického roku si student zapisuje v době předběžných zápisů (mimo 1. ročník) povinné, povinně volitelné a volitelné předměty podle svého výběru – nejlépe však ve shodě s doporučeným studijním plánem, který předkládá promyšlený a bezpečný způsob, jak studium řádně absolvovat. Pokud děkan nestanoví jinak, otevírají se z volitelných předmětů pouze ty, ve kterých je v předběžném zápisu zapsáno alespoň 5 studentů. V době řádného zápisu je pak student povinen akceptovat korekci svého předběžného zápisu.

Změnu zápisu předmětů může student provést v průběhu prvních dvou výukových týdnů příslušného semestru na studijním oddělení. Pokud splnil podmínky zápisu, má studující právo zapsat si vedle povinných předmětů studijního plánu oboru „Katolická teologie“ i jakýkoli další předmět vyučovaný na Univerzitě Karlově v Praze, účastnit se jeho výuky a podrobovat se kontrole plnění souvisejících studijních povinností. Kredity z těchto předmětů se započítávají jako volitelné.

c) Studijní plán

Student musí absolvovat všechny povinné předměty stanovené jednotným studijním plánem. Doporučený studijní plán uvádí pro každý ročník návrh ideálního výběru povinných předmětů. Pro postup do druhého úseku studia musí student získat minimálně 30 kreditů, do třetího minimálně 60 kreditů, do čtvrtého minimálně 90 kreditů, do pátého minimálně 160 kreditů, do šestého minimálně 240 kreditů. Úsekem studia je akademický rok. Student je povinen splnit danou část státní závěrečné zkoušky do dvou let od splnění předepsaných studijních povinností pro tuto část státní závěrečné zkoušky. Před poslední částí státní závěrečné zkoušky musí student absolvovat všechny povinné, povinně volitelné a volitelné předměty v celkové hodnotě minimálně 300 kreditů za celou dobu studia:

A) Povinné předměty v celkovém počtu 225 kreditů.

B) Povinně volitelné předměty v celkovém počtu minimálně 45 kreditů, z toho:

– nejméně 5 kreditů za zkoušku z cizího živého jazyka

– nejméně 40 kreditů za semináře, přičemž musí absolvovat alespoň jeden seminář v každém z následujících oborů: filosofie, biblistika, dogmatická teologie, morální teologie, liturgika a patrologie.

C) Celkem 30 kreditů je ponecháno volnému výběru, které student volí z jakýchkoliv předmětů Univerzity Karlovy v Praze, nejlépe však z dosud neabsolvovaných předmětů z nabídky povinně volitelných a volitelných předmětů Katolické teologické fakulty.

d) Státní závěrečná zkouška

Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jež se skládá ze čtyř ústních komisionálních zkoušek (Písmo svaté a biblická teologie, Dogmatická teologie, Morální teologie, Pastorální teologie – liturgika / Psychologie - pedagogika) a z obhajoby diplomové práce. Pořadí skládání částí státních závěrečných zkoušek není předepsáno.

Písmo svaté – Student má prokázat znalost Písma Starého i Nového zákona jako celku. Vedle toho musí znát i jednotlivé části Písma a prokázat schopnost jejich výkladu; zvláštní důraz je kladen na spisy Nového zákona.

Dogmatická teologie – Student má prokázat znalost stěžejních obsahů dogmatické teologie.

Morální teologie – Student má prokázat znalost stěžejních obsahů morální teologie.

Pastorální teologie liturgika / Psychologie – pedagogika – Student si zvolí jeden z nabízených modulů a podle zvoleného zaměření prokáže znalost stěžejních obsahů předepsaných disciplin.

Diplomová práce – Student představuje a obhajuje vlastní diplomovou práce o rozsahu minimálně 60 normostran. Téma práce musí navazovat na předměty studijního plánu.

Doporučený studijní plán

Doporučený studijní plán blíže specifikuje časové rozložení daného studijního programu. Pro každý ročník uvádí návrh ideálního výběru povinných kurzů, vhodný výběr povinně volitelných a volitelných kurzů.

Základní charakteristika

Bakalářský studijní obor „Teologické nauky“ je součástí studijního programu „Teologie“ (KKOV 6141R). Do 31. března 2007 nesl název „Náboženské nauky“, v rámci reakreditace pak byl přejmenován, aby bylo lépe vyjádřeno zaměření studia. Standardní doba studia je 4 roky, forma studia je kombinovaná. Studijní obor „Teologické nauky“ – v souladu s dekretem 2. vatikánského koncilu Apostolicam actuositatem o apoštolátu laiků a s apoštolským listem Jana Pavla II. Christifideles laici o povolání a poslání laiků v církvi a ve světě, a ve smyslu § 6 odst. 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností – umožňuje zejména odborné teoretické a praktické vzdělání pro budoucí laické pracovníky římskokatolické církve, kteří naleznou uplatnění v různých oblastech jejího působení. Program představuje koncepční celek, vnitřně však tíhne k tomu, aby bylo studium doplněno v rámci stejnojmenného programu a navazujícího magisterského oboru , který fakulta zabezpečuje.

Uplatnění získaného vzdělání

Vzdělání v oboru náboženských nauk poskytuje intelektuální předpoklady pro odbornou pastorační práci ve všech institucích katolické církve (zařazení jako jáhen, pastorační asistent, lektor a akolyta, katecheta, vedoucí křesťanských společenství a dobročinných občanských sdružení, práce ve farní charitě, správa církevních objektů atd.) a pro působení ve státních, společenských i soukromých organizacích, včetně publicistiky (redakce novin, časopisů a knih; rozhlas a televize), při kterém je zapotřebí uplatňovat náboženské a obecně humanitní znalosti a přístupy.

Podle zákona 563/2004 Sb. O pedagogických pracovnících a změně některých zákonů získává absolvent odbornou kvalifikaci dle § 14 odst.c - učitel náboženství, pokud má vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu v oblasti pedagogických nebo společenských věd.

Průběh a organizace studia

Průběh a organizace studia jsou upraveny Studijním a zkušebním řádem Univerzity Karlovy, který je přístupný na fakultní internetové stránce věnované vnitřním předpisům.

Studijní povinnosti

a) Forma studia

Studium probíhá kombinovanou formou, tj. spojuje kontaktní hodiny (setkání vyučujícího se studenty, v němž je artikulována základní problematika vybraných témat oboru, zadávána a komentována studijní literatura, poskytovány odpovědi na dotazy studentů) s výrazným podílem samostatného studia studentů ze zadané literatury. Předpokládá se, že poměr kontaktních hodin a samostatného studia je cca 1:3. Vedle kontaktních hodin mají studenti možnost individuálních konzultací osobním rozhovorem s vyučujícím, telefonicky nebo via email. Kontaktní hodiny jsou pořádány o sobotách, obvykle jednou za 14 dní; v akademickém roce se předpokládá 19 takových sobot. Zkoušky jsou pořádány průběžně.

b) Zápisy

Ve shodě s harmonogramem akademického roku si student zapisuje v době předběžných zápisů (mimo 1. ročník) povinné, povinně volitelné a volitelné předměty podle svého výběru – nejlépe však ve shodě s doporučeným studijním plánem, který předkládá promyšlený a bezpečný způsob, jak studium řádně absolvovat. Pokud děkan nestanoví jinak, otevírají se z volitelných předmětů pouze ty, ve kterých je v předběžném zápisu zapsáno alespoň 5 studentů. V době řádného zápisu je pak student povinen akceptovat korekci svého předběžného zápisu.

Změnu zápisu předmětů může student provést v průběhu prvních dvou výukových týdnů příslušného semestru na studijním oddělení.

Pokud splnil podmínky zápisu, má studující právo zapsat si vedle povinných předmětů studijního plánu oboru „Teologické nauky“ i jakýkoli další předmět vyučovaný na Univerzitě Karlově v Praze, účastnit se jeho výuky a podrobovat se kontrole plnění souvisejících studijních povinností. Kredity z těchto předmětů se započítávají jako volitelné .

c) Studijní plán

Student musí absolvovat všechny povinné předměty stanovené jednotným studijním plánem. Doporučený studijní plán uvádí pro každý ročník návrh ideálního výběru povinných předmětů. Pro postup do druhého úseku studia musí student získat minimálně 20 kreditů, do třetího minimálně 50 kreditů, do čtvrtého minimálně 80 kreditů, do pátého minimálně 120 kreditů, do šestého minimálně 180 kreditů. Úsekem studia je akademický rok. Student je povinen splnit danou část státní závěrečné zkoušky do dvou let od splnění předepsaných studijních povinností pro tuto část státní závěrečné zkoušky. Před poslední částí státní závěrečné zkoušky musí student absolvovat všechny povinné předměty v celkové hodnotě 216 kreditů a volitelné předměty v celkové hodnotě min. 24 kreditů, tj. celkově získat alespoň 240 kreditů.

Pokud jde o volitelné předměty, nabídka Katolické teologické fakulty pro daný studijní obor předkládá výběr mezi modulem klasických jazyků (student volí jeden klasický jazyk a absolvuje dva předměty /cvičení/ v celkové dotaci 72 hod) a modulem pedagogických předmětů (student volí dva předměty /přednášky/ v celkové dotaci 36 hod). Student může tyto moduly nahradit jakýmikoli předměty z nabídky Katolické teologické fakulty i ostatních fakult Univerzity Karlovy v Praze, vždy s dodržením požadovaného počtu kreditů.

d) Státní závěrečná zkouška

Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jež se skládá ze tří ústních komisionálních zkoušek (Dogmatická teologie, Morální teologie, Praktická teologie) a z obhajoby bakalářské práce. Pořadí skládání částí státních závěrečných zkoušek není předepsáno.

Dogmatická teologie – Student má prokázat znalost stěžejních obsahů dogmatické teologie.

Morální teologie – Student má prokázat znalost stěžejních obsahů morální a spirituální teologie.

Praktická teologie – Student má prokázat znalost stěžejních obsahů pastorální teologie, katechetiky a liturgiky.

Bakalářská práce – Student představuje a obhajuje vlastní bakalářskou práci o rozsahu min. 40 normostran. Téma práce musí navazovat na předměty studijního plánu.

Doporučený studijní plán

Doporučený studijní plán blíže specifikuje časové rozložení daného studijního programu. Pro každý ročník uvádí návrh ideálního výběru povinných předmětů, vhodný výběr povinně volitelných a volitelných předmětů.

Základní charakteristika

Navazující magisterský studijní obor „Teologické nauky“ je součástí studijního programu „Teologie“ (KKOV 6141R). Do 31. března 2007 nesl název „Náboženské nauky“, v rámci reakreditace pak byl přejmenován, aby bylo lépe vyjádřeno zaměření studia. Ve smyslu § 46 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění tento magisterský program a obor „navazuje“ na stejnojmenný bakalářský studijní program a obor zabezpečovaný Katolickou teologickou fakultou, přičemž doplňuje a rozšiřuje teoretické poznatky i jejich aplikaci. Standardní doba studia je 2 roky, forma studia je kombinovaná. Studijní obor „Teologické nauky“ – v souladu s dekretem 2. vatikánského koncilu Apostolicam actuositatem o apoštolátu laiků a s apoštolským listem Jana Pavla II. Christifideles laici o povolání a poslání laiků v církvi a ve světě, a ve smyslu § 6 odst. 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností – umožňuje zejména odborné teoretické a praktické vzdělání pro budoucí laické pracovníky římskokatolické církve, kteří naleznou uplatnění v různých oblastech jejího působení.

Uplatnění získaného vzdělání

Vzdělání v oboru náboženských nauk poskytuje intelektuální předpoklady pro odbornou práci ve státních, občanských, církevních i soukromých institucích zejména sociálního, charitativního, vzdělávacího a pastoračního charakteru. Absolvent bude schopen působit v organismech katolické církve (zařazení jako jáhen, pastorační asistent, lektor a akolyta, katecheta, vedoucí křesťanských společenství a dobročinných občanských sdružení, práce ve farní charitě, správa církevních objektů atd.) a ve státních, společenských i soukromých organizacích, v nichž je zapotřebí uplatňovat náboženské a obecně humanitní znalosti a přístupy.

Podle zákona 563/2004 Sb. O pedagogických pracovnících a změně některých zákonů získává absolvent odbornou kvalifikaci dle § 14 odst.a - učitel náboženství.

Průběh a organizace studia

Průběh a organizace studia jsou upraveny Studijním a zkušebním řádem Univerzity Karlovy, který je přístupný na fakultní internetové stránce věnované vnitřním předpisům.

Studijní povinnosti

a) Forma studia

Studium probíhá kombinovanou formou, tj. spojuje kontaktní hodiny (setkání vyučujícího se studenty, v němž je artikulována základní problematika vybraných témat oboru, zadávána a komentována studijní literatura, poskytovány odpovědi na dotazy studentů) s výrazným podílem samostatného studia studentů ze zadané literatury. Předpokládá se, že poměr kontaktních hodin a samostatného studia je cca 1:3. Vedle kontaktních hodin mají studenti možnost individuálních konzultací osobním rozhovorem s vyučujícím, telefonicky nebo via email. Kontaktní hodiny jsou pořádány o sobotách, obvykle jednou za 14 dní; v akademickém roce se předpokládá 19 takových sobot. Zkoušky jsou pořádány průběžně.

b) Zápisy

Ve shodě s harmonogramem akademického roku si student zapisuje v době předběžných zápisů (mimo 1. ročník) povinné, povinně volitelné a volitelné předměty podle svého výběru – nejlépe však ve shodě s doporučeným studijním plánem, který předkládá promyšlený a bezpečný způsob, jak studium řádně absolvovat. Pokud děkan nestanoví jinak, otevírají se z volitelných předmětů pouze ty, ve kterých je v předběžném zápisu zapsáno alespoň 5 studentů. V době řádného zápisu je pak student povinen akceptovat korekci svého předběžného zápisu.

Změnu zápisu předmětů může student provést v průběhu prvních dvou výukových týdnů příslušného semestru na studijním oddělení.

Pokud splnil podmínky zápisu, má studující právo zapsat si vedle povinných předmětů studijního plánu oboru „Teologické nauky“ i jakýkoli další předmět vyučovaný na Univerzitě Karlově v Praze, účastnit se jeho výuky a podrobovat se kontrole plnění souvisejících studijních povinností. Kredity z těchto předmětů se započítávají jako volitelné.

c) Studijní plán

Student musí absolvovat všechny povinné předměty stanovené jednotným studijním plánem. Doporučený studijní plán uvádí pro každý ročník návrh ideálního výběru povinných předmětů. Pro postup do druhého úseku studia musí student získat minimálně 20 kreditů, do třetího minimálně 40 kreditů, do čtvrtého minimálně 80 kreditů, do pátého minimálně 120 kreditů. Úsekem studia je akademický rok. Student je povinen splnit danou část státní závěrečné zkoušky do dvou let od splnění předepsaných studijních povinností pro tuto část státní závěrečné zkoušky. Před poslední částí státní závěrečné zkoušky musí student absolvovat všechny povinné předměty v celkové hodnotě 103 kreditů, povinně volitelné předměty v celkové hodnotě 5 kreditů a volitelné předměty v celkové hodnotě min. 12 kreditů, tj. celkově získat alespoň 120 kreditů.

U předmětů povinně volitelných student volí mezi zkouškou ze zvoleného klasického jazyka (na úrovni přesahující výuku téhož jazyka v rámci bakalářského studijního programu Teologie, obor Teologické nauky) a zkouškou z dějin pedagogiky a didaktických modelů katecheze (na úrovni přesahující výuku týchž předmětů v rámci bakalářského studijního programu Teologie, obor Teologické nauky).

Jako volitelný předmět si může student zapsat jakýkoliv předmět z nabídky Katolické teologické fakulty i ostatních fakult Univerzity Karlovy v Praze, vždy s dodržením požadovaného počtu kreditů.

d) Státní závěrečná zkouška

Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, která se skládá ze dvou ústních komisionálních zkoušek (Písmo svaté, Pedagogika a psychologie) a z obhajoby diplomové práce. Pořadí skládání částí státních závěrečných zkoušek není předepsáno.

Písmo svaté – student má prokázat znalost Písma Starého i Nového zákona jako celku. Vedle toho musí znát i jednotlivé části Písma a prokázat schopnost jejich výkladu; zvláštní důraz je kladen na spisy Nového zákona.

Pedagogika a psychologie – student má prokázat znalosti pedagogiky, didaktiky náboženské výchovy, katechetiky, psychologie osobnosti a patopsychologie, psychologie pro pomáhající profese, etiky sociální a charitativní práce, sociálních institucí.

Diplomová práce – student představuje a obhajuje vlastní diplomovou práci o rozsahu minimálně 60 normostran. Téma práce musí navazovat na předměty studijního plánu.

Doporučený studijní plán

Doporučený studijní plán blíže specifikuje časové rozložení daného studijního programu. Pro každý ročník uvádí návrh ideálního výběru povinných kurzů, vhodný výběr povinně volitelných a volitelných kurzů.

Základní charakteristika

Magisterský studijní obor „Aplikovaná etika“ je součástí studijního programu „Humanitní studia“ (N6107). Standardní doba studia je 2 roky, forma studia je prezenční. Ve svém rozsahu navazuje na bakalářský studijní obor „Teologické nauky“ (KKOV 6141R) zabezpečovaný Katolickou teologickou fakultou UK a na další humanitní a sociálně zaměřené bakalářské studijní programy a obory jiných fakult a škol. Jejich obsah doplňuje, rozvíjí a staví do etických kontextů. Zároveň poskytuje specializaci v oblasti křesťanské sociální etiky.

Právě překotný vývoj ve všech oblastech společenského života – ve vědě a výzkumu, v technice politice i hospodářství – zvyšuje naléhavost hledání eticky relevantního ukotvení. Právě proto chce studijní obor reagovat na zřejmou společenskou poptávku a nabídnout uchazečům o studium možnost vzdělání v základních oblastech aplikované etiky – hospodářské, politické, lékařské, mediální a právní. Obor si klade za cíl zprostředkovat studentům kompetence, které jim umožní identifikovat, pojmenovávat a rozpracovávat etické otázky současnosti. Chce tak činit s návazností na křesťanskou antropologii, pojednávající o člověku tak, jak mu rozumí křesťanství. Cílem oboru tedy je naučit studenty samostatné kritické reflexi etických problémů, respektující jejich komplexitu i rozdílnost možných odpovědí.

Uplatnění získaného vzdělání

Absolvent oboru „Aplikovaná etika“ má základní přehled o sociálních vědách – zejména o sociologii, politologii a ekonomii, rozumí jejich způsobu komunikace, orientuje se v jejich pojmosloví a umí strukturovat jejich základní problémy. Dále vykazuje znalosti v oblasti křesťanské antropologie a sociální etiky, orientuje se v Bibli a jejích výpovědích o člověku. Zároveň zná základní dějinný vývoj křesťanství ve světě i v naší zemi. Především však získává studiem kompetence rozpoznávat etické problémy, zřetelně je formulovat a metodicky kompetentně analyzovat. Jeho přehled v etické problematice není omezen pouze a jen na jednu konkrétní oblast. Absolvent se orientuje v celé řadě oblastí – etice hospodářství, politické etice, lékařské etice atd. Kromě toho v průběhu studia nebude schopnosti srozumitelné etické argumentace, prezentace etických postojů a vystupování na veřejných fórech.

Absolvent oboru nalezne profesní uplatnění zejména v těchto oblastech:

- oblast činnosti nestátních a neziskových ekologických, lidskoprávních či místních aktivistických organizací působících ve veřejném prostoru a plnících kontrolní roli – tzv. „watch-dog“, „think tank“ a „advocacy“ organizace,

- Oblast firemního působená ve smyslu konceptu společenské odpovědnosti firem SOF), činnost v nově vznikajících odděleních a odborech pro SOF,

- Oblast utváření a uskutečňování minimálních závazných standardů jednání (tzv. etických kodexů) ve státním, veřejném i soukromém sektoru (činnost tzv. etických pověřenců a práce etických komisí),

- Oblast profesního působení na pracovních pozicích v soukromém i veřejném sektoru vyžadujících kompetenci při řešení etických problémů (oblast medicíny a pečovatelství,  oblast sociální pomoci a podpory, oblast výzkumu, oblast personálního managementu, oblast mediálního působení).

Průběh a organizace studia

Průběh a organizace studia jsou upraveny Studijním a zkušebním řádem Univerzity Karlovy, který je přístupný na fakultní internetové stránce věnované vnitřním předpisům.

Studijní povinnosti

a) Forma studia

Studium probíhá prezenční formou. Studenti mají možnost individuálních konzultací osobním rozhovorem s vyučujícím, telefonicky nebo via e-mail. Vzhledem k zaměření oboru je výhodou jistá zkušenost z praxe. Právě pracujícím studentům vychází vstříc organizace výuky, která je zařazena na pátek večer a sobotu. Před začátkem každého semestru jsou organizována také týdenní výjezdní soustředění. Zkoušky probíhají v obdobích, která stanoví harmonogram akademického roku.

b) Zápisy

Ve shodě s harmonogramem akademického roku si student zapisuje v době předběžných zápisů (mimo 1. ročník) povinné, povinně volitelné a volitelné kurzy podle svého výběru – nejlépe však ve shodě s doporučeným studijním plánem, který předkládá promyšlený a bezpečný způsob, jak studium řádně absolvovat. Pokud děkan nestanoví jinak, otevírají se z volitelných kurzů pouze ty, ve kterých je v předběžném zápisu zapsáno alespoň 5 studentů. V době řádného zápisu je pak student povinen akceptovat korekci svého předběžného zápisu.

Změnu zápisu předmětů může student provést v průběhu prvních dvou výukových týdnů příslušného semestru na studijním oddělení. Pokud splnil podmínky zápisu, má studující právo zapsat si vedle povinných předmětů studijního plánu oboru i jakýkoli další předmět vyučovaný na Univerzitě Karlově v Praze, účastnit se jeho výuky a podrobovat se kontrole plnění souvisejících studijních povinností. Kredity z těchto předmětů se započítávají jako volitelné.

c) Studijní plán

Studium probíhá prezenční formou. Student musí absolvovat všechny povinné kurzy stanovené jednotným studijním plánem, za keré získá minimálně 90 kreditů. Pro postup do druhého úseku studia musí student získat minimálně 20 kreditů, do třetího minimálně 40 kreditů. Úsekem studia je akademický rok. Doporučený studijní plán uvádí pro každý ročník návrh ideálního výběru povinných předmětů.

V rámci povinně volitelných předmětů musí student získat minimálně 16 kreditů. Při výběru povinně volitelných kurzů se doporučuje vybírat z nabídky takové předměty, které student v rámci svého předchozího vysokoškolského studia dosud neabsolvoval.

Student musí za celou dobu studia získat také minimálně 14 kreditů z volitelných předmětů. Vybírá si je z předmětů studia UK, popř. i jiných vysokých škol, nejlépe však z rozšiřující nabídky volitelných předmětů KTF, zejména těch, jež jsou zařazeny do doporučeného studijního plánu oboru Aplikovaná etika. Fakulta otevírá dostatečné množství předmětů, jejichž nabídku každoročně obměňuje.

d) Státní závěrečná zkouška

Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, která se skládá ze dvou částí ústních (Teologická a filozofická východiska křesťanské sociální etiky, Aplikovaná etika) a z obhajoby diplomové práce. Před započetím státní závěrečné zkoušky musí student absolvovat všechny povinné a povinně volitelné předměty v celkovém počtu min. 106 kreditů a získat nejméně 14 kreditů za volitelné předměty. Student je povinen splnit danou část státní závěrečné zkoušky do dvou let od splnění předepsaných studijních povinností pro tuto část státní závěrečné zkoušky.

Teologická a filozofická východiska křesťanské sociální etiky – student má prokázat znalost teologických a filozofických východisek křesťanské sociální etiky, zejména křesťanské antropologie, textů Starého i Nového zákona s jejich etickými impulsy a role, jež křesťanství sehrává v průběhu dějin pro formování etického myšlení.

Aplikovaná etika – student má prokázat znalost zásadních etických problémů v hospodářské, politické, lékařské, mediální a právní oblasti, schopnost jejich kompetentní analýzy a etické argumentace vycházející z křesťanského pohledu na člověka a svět.

Diplomová práce – Součástí státní závěrečné zkoušky je obhajoba diplomové práce o rozsahu minimálně 60 normostran. Téma práce musí navazovat na předměty studijního plánu.

Doporučený studijní plán

Doporučený studijní plán blíže specifikuje časové rozložení daného studijního programu. Pro každý ročník uvádí návrh ideálního výběru povinných předmětů, vhodný výběr povinně volitelných a volitelných předmětů.

Základní charakteristika

Bakalářský studijní obor „Dějiny křesťanského umění“ je součástí studijního programu „Obecná teorie a dějiny umění a kultury“ (KKOV 8109R). Standardní doba studia je 3 roky, forma studia je prezenční. Studijní obor „Dějiny křesťanského umění“ je zaměřen na poznání dějin výtvarného umění (architektury, sochařství, malířství, kresby, grafiky a uměleckého řemesla) se zvláštním zřetelem ke křesťanskému sakrálnímu umění, a to v kontextu teologickém, historickém a kulturním. Vedle dějin umění, zejména sakrálního, zahrnuje proto studium obory důležité pro poznání duchovních zdrojů, z nichž křesťanské umění vyrůstalo. Program představuje koncepční celek, vnitřně však tíhne k tomu, aby bylo studium doplněno v rámci stejnojmenného programu a oboru magisterského, který fakulta zabezpečuje.

Absolvent získává zevrubné znalosti z dějin českého umění od počátků až po současnost, se zvláštním zaměřením na umění sakrální, z dějin umění evropského s týmž zaměřením (do r. 1800) a světového v 19. a 20. století; zná základy pomocných věd historických, základy křesťanského učení a církevní dějiny; je jazykově vybaven pro odbornou činnost. Je připraven zejména pro práci v institucích zabývajících se výzkumem a ochranou kulturních památek.

Uplatnění získaného vzdělání

Vzdělání v oboru dějin křesťanského umění poskytuje intelektuální předpoklady pro práci v institucích památkové péče, v muzeích a galeriích, v institucích a privátních firmách zabývajících se archeologií středověku, obnovou a restau­rováním památek; v institucích a zařízeních církevních (biskupství, klášterů atp.), zejména pokud jde o oblast ochrany, údržby a obnovy památek a sbírkových fondů; v institucích státní správy, ve státních a veřejných institucích kulturního zaměření, v publicistice.

Průběh a organizace studia

Průběh a organizace studia jsou upraveny Studijním a zkušebním řádem Univerzity Karlovy, který je přístupný na fakultní internetové stránce věnované vnitřním předpisům.

Studijní povinnosti

Student si zapisuje ve shodě s harmonogramem akademického roku v době předběžných zápisů (mimo 1. ročník) povinné, povinně volitelné a volitelné předměty podle svého výběru, nejlépe však ve shodě s doporučeným studijním plánem. Z volitelných předmětů budou otevřeny pouze ty, ve kterých bude v předběžném zápisu zapsáno alespoň 5 studentů. Volitelné předměty s menším počtem zapsaných nebudou v tomto akademickém roce otevřeny, pokud děkan nestanoví jinak. V době řádného zápisu je pak student povinen akceptovat korekci svého předběžného zápisu.

Změnu zápisu předmětů může student provést v průběhu prvních dvou výukových týdnů příslušného semestru na studijním oddělení.

Student má právo zapsat si předmět vyučovaný na Univerzitě Karlově v Praze, pokud splnil podmínky k jeho zápisu, a poté se účastnit jeho výuky a podrobovat se kontrole studia tohoto předmětu. Kredity z těchto předmětů se započítávají jako volitelné.

Minimálním počtem kreditů nutným pro zápis do druhého úseku studia je 30, do třetího 60 a do čtvrtého 90. Úsekem studia je akademický rok.

Student musí absolvovat všechny povinné předměty stanovené jednotným studijním plánem. Z povinně volitelných předmětů musí absolvovat nejméně jeden vybraný předmět z každé skupiny. Jedná se o tyto tři skupiny:

a) povinně volitelný seminář,

b) povinně volitelné uměleckohistorické cvičení,

c) povinně volitelný odborný jazyk.

Ostatní předměty z těchto skupin mohou být absolvovány v rámci volitelných předmětů. Zápočet kurzu VAR001 Metodika bakalářské práce získá student od vedoucího prácepoté, co vedoucí katedry(ústavu) schválil téma bakalářské práce.

Doporučuje se studium latinského jazyka. Získání zápočtu z jazykového předmětu KJAZ168 Latinský jazyk 4 (syntax) usnadňuje postup do navazujícího magisterského studia, protože součástí přijímacího řízení je zkouška z latinského jazyka ve stejném rozsahu. Studenti, kteří získají výše uvedený zápočet, jsou od této části přijímací zkoušky osvobozeni.

Studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou rozdělenou dvě části. Státní závěrečná zkouška se skládá z obhajoby bakalářské práce o rozsahu minimálně 40 normostran textu a z ústních komisionálních zkoušek z dějin českého umění, z dějin evropského umění a z metodologie dějin umění. Před poslední částí státní závěrečné zkoušky musí student absolvovat všechny povinné předměty, povinně volitelné předměty dle předepsaných skupin a volitelnépředměty dle vlastního výběru; celkový počet kreditů musí dosahovat minimálně 180; za povinné předměty minimálně 126 kreditů, za povinně volitelné minimálně 36 kreditů a za volitelné předměty minimálně 18. kreditů. Student je povinnen splnit danou část státní závěrečné zkoušky do dvou let od splnění předepsaných studijních povinností pro tuto část státní závěrečné zkoušky.

Doporučený studijní plán

Doporučený studijní plán blíže specifikuje časové rozložení daného studijního programu. Pro každý ročník uvádí návrh ideálního výběru povinných předmětů, vhodný výběr povinně volitelných a volitelných předmětů.

Základní charakteristika

Navazující magisterský studijní obor „Dějiny křesťanského umění“ je součástí studijního programu „Obecná teorie a dějiny umění a kultury“ (KKOV 8109T); ve smyslu § 46 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění „navazuje“ na stejnojmenný bakalářský studijní program a obor zabezpečovaný Ústavem dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (KKOV B 8109). Standardní doba studia je 2 roky, forma studia je prezenční.  Studium je zaměřeno na přípravu k samostatné vědecké a badatelské práci, k invenčnímu zpracovávání závažných problémů oboru dějin výtvarného umění, se zvláštním zřetelem ke křesťanskému umění. Cílem je rozvinout u studentů schopnost samostatným a tvůrčím způsobem přistupovat k uměleckohistorickým problémům.

Vedle studia dějin umění se zvláštním zaměřením na díla umění křesťanského zahrnuje studijní program obory důležité pro poznání duchovních zdrojů, z nichž křesťanské umění vyrůstalo. Speciálním zaměřením uměleckohistorických oborů a skladbou oborů pomocných se toto studium výrazně odlišuje od zaměření studia dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Uplatnění absolventů

Absolvent magisterského studia dějin křesťanského umění bude mít důkladné znalosti z dějin českého umění od počátků až po současnost se zvláštním zaměřením na umění sakrální, z dějin umění evropského s týmž zaměřením (do r. 1800) a světového v 19. a 20. století. Studium jej připravuje k samostatné vědecké a badatelské práci, k invenčnímu zpracovávání závažných problémů oboru a směřuje k jeho přípravě pro práci ve vědeckých institucích,  institucích státní správy, ve státních a veřejných institucích kulturního zaměření, v publicistice, v oblasti péče o sakrální a jiné památky, pro pedagogické působení na středních a vysokých školách. Cílem je nejen dovést studenta k důkladnému poznání dějin umění v širokém kontextu, ale i k samostatnému a tvůrčímu přístupu k uměleckohistorickým problémům.

Do studijního programu jsou zařazeny předměty připravující k výkonu zaměstnání v oboru památkové péče, v muzeích, galeriích a v dalších kulturních institucích. Studenti jsou připravováni pro práci v institucích a zařízeních církevních, zejména pokud jde o oblast ochrany, údržby a obnovy památek a sbírkových fondů, ať už jde o biskupství, kláštery, vikariáty ad.

Studijní povinnosti

Student si zapisuje ve shodě s harmonogramem akademického roku v době předběžných zápisů (mimo 1. ročník) povinné, povinně volitelné a volitelné předměty podle svého výběru. Z volitelných předmětů budou zapsány pouze ty, ve kterých bude v předběžném zápisu zapsáno alespoň 5 studentů. Volitelné předmětyy s menším počtem zapsaných nebudou v tomto akademickém roce otevřeny, pokud děkan nestanoví jinak. V době řádného zápisu je pak student povinen akceptovat korekci svého předběžného zápisu.

Změnu zápisu předmětů může student provést v průběhu prvních dvou výukových týdnů příslušného semestru na studijním oddělení.

Student má právo si zapsat předmět vyučovaný na Univerzitě Karlově v Praze, pokud splnil podmínky k jeho zápisu, a poté se účastnit jeho výuky a podrobovat se kontrole studia tohoto předmětu. Kredity z těchto předmětů se započítávají jako volitelné.

Minimálním počtem kreditů nutným pro zápis do druhého úseku studia je 20 a do třetího 40. Úsekem studia je akademický rok.

Studenti musí absolvovat všechny povinné předměty stanovené jednotným studijním plánem.

Klíč výběru povinně volitelných předmětů (minimálně 82 kreditů):

Studenti si z nabízených povinně volitelných předmětů vybírají podle své specializace a podle zvoleného tématu diplomové práce. U studentů zaměřených na dějiny umění  středověku předpokládáme tuto kombinaci: Pomocné vědy historické – středověk (2 zápočty), 4 zápočty ze semináře: Seminář umění středověku nebo Křesťanské umění v době raného a vrcholného středověku – výběrový seminář, dále 2 zápočty a 2 zkoušky z povinně volitelných přednášek: Historická kultura a její vývoj a Konstrukce historických staveb a 1 zkoušku: Byzantské umění nebo Obraz a kult.

U studentů zaměřených na dějiny umění novověku (renesance a baroka) předpokládáme tuto kombinaci: Pomocné vědy historické – novověk (2 zápočty), 4 zápočty ze semináře: Seminář renesance a baroka nebo Křesťanské umění v době renesance a baroka - výběrový seminář, dále 2 zápočty a 2 zkoušky z povinně volitelných přednášek: Křesťanské umění v době renesance a baroka a Dějiny barokní architektury a 1 zkoušku Obraz a kult.

U studentů zaměřených na dějiny umění 19. a 20. století předpokládáme tuto kombinaci: Pomocné vědy historické – novověk (2 zápočty), 4 zápočty ze semináře: Seminář umění 19. a 20. století nebo Výběrový seminář dějin umění 19. a 20. století, dále 2 zápočty a 2 zkoušky z povinně volitelných přednášek: Umění 19. a 20. století a Architektura 19. a 20. století a 1 zkoušku Obraz a kult.

Ostatní předměty jsou volitelné.

Zápočet předmětu KVAR008 Metodika diplomové práce získá student od vedoucího práce poté, co vedoucí katedry (ústavu) schválil téma diplomové práce.

                                                                                         

Po složení předepsaného počtu zkoušek a zápočtů v celkovém počtu minimálně 120 kreditů, z toho minimálně 22 kreditů za povinné předměty, minimálně 82 za povinně volitelné předměty a minimálně 16 za volitelné předměy, lze ukončit magisterský cyklus studia složením státní závěrečné zkoušky a obhájit písemnou diplomovou práci o rozsahu minimálně 60 normostran textu, která má charakter samostatné odborné práce.

Rozsah státních závěrečných (magisterských) zkoušek:

Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí:

1. Obhajoba diplomové práce

2. Ústní zkouška zahrnující tyto tři okruhy:

Dějiny umění v českých zemích

Dějiny umění v Evropě

Metodologie - historiografie dějin umění

Pro skládání jakékoliv z částí státní závěrečné zkoušky je nutné absolvovat všechny povinné předměty, povinně volitelné dle předepsaných skupin a dosáhnout požadovaného počtu kreditů (tj.120).

Doporučený studijní plán

Doporučený studijní plán blíže specifikuje časové rozložení daného studijního programu.

Pro každý ročník uvádí návrh ideálního výběru povinných předmětů, vhodný výběr povinně volitelných a volitelných předmětů.

Základní charakteristika

Studijní obor je složen ze čtyř „modulů“ – historického, uměleckohistorického, literárního a filozoficko-teologického. Cílem historického  modulu je podat přehled vývoje politických, hospodářských, sociálních, církevních a kulturních dějin Evropy a evropeizovaného prostoru se zvláštním zřetelem k poměrům v českých zemích a ve střední Evropě. Tento historický základ je propojen s modulem uměleckohistorickým, který posluchače seznámí s dějinami výtvarného umění (architektury, sochařství, malířství, kresby, grafiky, uměleckého řemesla, módy) od antiky po současnost. Široké spektrum výběru jednotlivých předmětů je zaměřeno především na umění doby středověku, novověku a umění 19. a 20. století. Součástí tohoto modulu je také obor památková péče – její historie, legislativa a současné problémy. Součástí výukového plánu bude i funkce státní správy a kulturních institucí, dále legislativa a management v kulturní sféře. Literární modul je orientován mimo jiné na vztah literatury k historickým událostem a vazbám k výtvarnému umění. Pozornost bude věnována i písemné a ústní komunikaci (základy eseje a rétoriky). Cílem filozoficko-teologického segmentu (modulu) bude ukotvit výše naznačené moduly v oblasti duchovní sféry a podat výklad duchovních základů evropské civilizace. Zahrnuje základy filozofie, úvod do teologie, biblistiky a liturgiky.

Obor podá souhrnný přehled kulturně-historického vývoje, současně umožní specializovat se na určitou epochu, a to napříč širokým spektrem jednotlivých modulů. Přínos navrhované studijního oboru spočívá v jeho komplexnosti a zároveň flexibilitě.

Cílem studia bude studenty kvalitně připravit buď na pokračující magisterský studijní program, nebo k okamžitému výkonu povolání, pro které je předpokladem dobrá znalost historie, dějin výtvarného umění a literatury, ale i oborů příbuzných (viz uplatnění získaného vzdělání).

Uplatnění získaného vzdělání

      Absolvent se může uplatnit jako pomocný odborný nebo technický pracovník ve vědeckovýzkumných institucích a na vysokých školách. Absolvent je připraven pro práci v kulturních institucích (muzea, galerie, aj.), kde je schopen vykonávat práci asistenta kustoda uměleckých sbírek nebo lektora. Dokáže se pohybovat ve státní sféře, ale také ve sféře soukromého výstavnictví a komerčních galerií, popř. aukčních síní. Bude moci pracovat v historických knihovnách a archivech. Absolvent se svými teoretickými a metodickými znalostmi uplatní v institucích zaměřených na ochranu památek. Je připraven vykonávat praktické činnosti zejména v oblasti dokumentace, správy a ochrany památkového fondu, Nalezne uplatnění v příslušných orgánech státní správy zabývajících se ochranou kulturního dědictví i soudobou tvorbou až po úroveň ministerstev (ministerstvo kultury a ministerstvo zahraničí). Absolvent je připraven pro práci v úřadech a kulturně-historických institucích. Může se uplatnit v různých médiích (knižní trh, tisk, televize, rozhlas, film, internet ap.), jako asistent redaktora či editora odborných periodik a vydavatelství odborné literatury, v literárních muzeích, nebo všude tam, kde se vyžaduje dobrá práce s textem. Může se uplatnit jako kritik nebo komentátor, podílet se na osvětové činnosti. Rovněž nalezne uplatnění v cestovním ruchu, jako odborný průvodce a organizátor v cestovních kancelářích. Nalezne uplatnění v celém spektru institucí podílejících se na managementu, financování a animaci kultury, v kulturních a výchovně vzdělávacích zařízeních, v útvarech vzdělávání zájmových, společenských, církevních i politických organizací.

Průběh a organizace studia

Průběh a organizace studia jsou upraveny Studijním a zkušebním řádem Univerzity Karlovy, který je přístupný na fakultní internetové stránce věnované vnitřním předpisům.

Doporučený studijní plán

Student si zapisuje ve shodě s harmonogramem akademického roku v době předběžných zápisů (mimo 1. ročník) povinné, povinně volitelné a volitelné předměty podle svého výběru, nejlépe však ve shodě s doporučeným studijním plánem. Z volitelných předmětů budou otevřeny pouze ty, ve kterých bude v předběžném zápisu zapsáno alespoň 5 studentů. Volitelné předměty s menším počtem zapsaných nebudou v tomto akademickém roce otevřeny, pokud děkan nestanoví jinak. V době řádného zápisu je pak student povinen akceptovat korekci svého předběžného zápisu.

Změnu zápisu předmětů může student provést v průběhu prvních dvou výukových týdnů příslušného semestru na studijním oddělení.

Student má právo zapsat si předmět vyučovaný na Univerzitě Karlově v Praze, pokud splnil podmínky k jeho zápisu, a poté se účastnit jeho výuky a podrobovat se kontrole studia tohoto předmětu. Kredity z těchto předmětů se započítávají jako volitelné.

Minimálním počtem kreditů nutným pro zápis do druhého úseku studia je 30, do třetího 60 a do čtvrtého 90. Úsekem studia je akademický rok. Před poslední částí státní závěrečné zkoušky musí student absolvovat všechny povinné, povinně volitelné dle předepsaných skupin a volitelné předměty dle vlastního výběru; celkový počet kreditů musí dosahovat minimálně 180, z toho minimálně 106 kreditů za povinné předměty, minimálně 56 kreditů za povinně volitelné předměty a minimálně 18. kreditů za volitelné předměty.

Zápočet předmětu VAR001 Metodika bakalářské práce získá student od vedoucího práce poté, co vedoucí katedry (ústavu) schválil téma bakalářské práce.

Pro absolvování bakalářského studijního oboru je zapotřebí složit stanovený počet zkoušek a zápočtů dle předepsaného studijního plánu. Zkoušky i zápočty jsou uskutečňovány formou písemnou nebo ústní. Státní závěrečná zkouška se skládá z více částí. Ústní část státní závěrečné zkoušky je složena ze tří profilujících předmětů. Student musí povinně složit zkoušku z předmětu Historie a pomocné vědy historické. Z následujících dvou předmětů– Dějiny umění a Literární věda –  si musí zvolit jeden. Součástí státní závěrečné zkoušky je obhajoba bakalářské práce o rozsahu minimálně 40 normostran.

Základní charakteristika

Doktorský studijní obor „Katolická teologie“ je součástí studijního programu „Teologie“ (KKOV 6141V). Je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti teologie. Standardní doba studia je tři roky. Předmětem studia jsou zejména otázky Božího bytí a působení, jakož i různé otázky lidského a společenského života posuzované z hlediska božího zjevení, křesťanské tradice a hodnot, které s tím souvisí. Cílem studia je připravit studenty k samostatnému vědeckému bádání v daném oboru a specializaci. Ve smyslu § 6 odst. 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností umožňuje toto studium i přípravu studentů k vysoce specializovaným službám v katolické církvi.

Obor „Katolická teologie“ se dle bližšího zaměření dále člení na specializace, ve kterých fakulta doktorský program uskutečňuje. Tyto specializace vyhlašuje po projednání ve vědecké radě děkan. Otevřena je zpravidla taková specializace, pro kterou je mezi kmenovými pracovníky fakulty habilitovaný školitel.

V akad. roce 2011/2012 jsou otevírány tyto specializace:

a) biblické vědy

b) fundamentální teologie

c) dogmatická teologie

d) teologická etika

e) spirituální teologie

f) pastorální teologie

g) liturgika

h) kanonické právo

ch) patristika

Doktorský studijní program fakulta uskutečňuje vždy jak prezenční, tak i kombinovanou formou studia.

Uplatnění získaného vzdělání

Vzdělání v doktorském studijním programu „Teologie“ poskytuje intelektuální a zákonné předpoklady pro výuku na teologických fakultách, církevních a veřejných středních školách, pro odbornou práci na specializovaných církevních pracovištích (kněžské semináře, řeholní domy, řídící církevní úřady, pastorační a poradenská specializovaná centra), v redakcích, nakladatelstvích a tiskových agenturách, v humanitárních a neziskových organizacích.

Podmínky pro přijetí

Uchazeč o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu „Teologie“, obor „Katolická teologie“, je absolventem oborově shodného nebo obdobného studijního programu magisterského. Předpokládá se zpravidla znalost teologie v rozsahu magisterského studijního programu, latiny, řečtiny a dvou světových jazyků. Uchazeč musí úspěšně absolvovat přijímací řízení. Spolu s přihláškou předkládá uchazeč také žádost o bližší oborové zaměření studia („specializace“). Žádost obsahuje i návrh tématu a cílů vlastního výzkumu.

Průběh a organizace studia

Studium v doktorském studijním programu se řídí Studijním a zkušebním řádem Univerzity Karlovy v Praze, Opatřením rektora č. 19a/2006, kterým se prozatímně stanoví pravidla pro organizaci studia na KTF a Opatřením děkana č. 1/2007 k Pravidlům o organizaci studia.

Studium probíhá podle individuálního studijního plánu, který stanoví zejména specializaci, téma a cíle studentova výzkumu, objem a formy studia, způsob ověřování výsledků studia, jejich časovou posloupnost a všechny další předepsané studijní povinnosti.

Studium sleduje a hodnotí oborová rada ustanovená podle platných předpisů. Činnost oborové rady řídí předseda, kterého volí ze svého středu její členové.

Oborová rada zejména

– navrhuje děkanovi školitele a konzultanta,

– schvaluje individuální studijní plán navržený školitelem a jeho každoroční aktualizaci,

– schvaluje téma disertační práce navržené školitelem,

– schvaluje pravidelné, nejdéle však roční hodnocení navržené školitelem

– schvaluje tématické okruhy pro postupovou zkoušku; ty jsou na KTF UK identické s tématickými okruhy pro rigorózní zkoušku.

Studium je řízeno školitelem, kterého na návrh oborové rady jmenuje děkan. Školitel zejména

– vede studenta při formulování tématu a cílů výzkumu,

– sestavuje spolu se studentem individuální studijní plán pro celou standardní dobu studia i jeho každoroční aktualizaci, a předkládá ho oborové radě,

– upřesňuje téma disertační práce a metodicky vede její zpracování,

– sleduje studium studenta a průběh jeho vědecké práce,

– navrhuje oborové radě pravidelné, nejdéle však roční hodnocení studenta,

– navrhuje prostřednictvím oborové rady děkanovi případné ustanovení konzultanta, který by studentovi pomohl v určitém věcném nebo časovém úseku jeho vědecké práce.

Doktorský studijní program uskutečňuje fakulta vždy jak v prezenční, tak i v kombinované formě studia. Úprava podmínek kombinovaného studia, tj. podíl prezenční a distanční formy, je stanovena v rámci individuálního studijního plánu.

Studijní povinnosti

Individuální studijní plán doplňuje případné nedostatky v předchozí přípravě, prohlubuje znalosti ve zvolené specializaci a napomáhá při přípravě disertační práce. Jeho základními součástmi jsou:

Semináře vlastní specializace: Student absolvuje každý rok standardní doby studia dva semestrální semináře (2 hod. ? 2 týdny) vlastní specializace. Semináře jsou zaměřeny na společnou četbu a diskusi vybraných stěžejních textů dané specializace, na studium významné speciální otázky, diskusi vědeckých projektů souvisejících s přípravou disertací. Seminář je zakončen klasifikovaným zápočtem. Seznam seminářů a jejich vedoucích je konkretizován každý rok na prvním zasedání oborové rady podle potřeb doktorandů.

Individuální studijní povinnosti: Oborová rada stanoví na návrh školitele individuální studijní povinnosti studenta, jejichž cílem je doplnění jeho vzdělání, zkvalitnění jeho vědecké a výzkumné činnosti, příprava na postupovou a na státní doktorskou zkoušku, pedagogická praxe.

Postupová zkouška: V průběhu studia, zpravidla na konci druhého ročníku, skládá student soubornou zkoušku, jež má dvě části: ústní oborovou zkoušku a obhajobu předložené písemné práce. Písemná práce má rozsah cca 100 stran a obsahově souvisí s připravovanou disertační prací. Souborná zkouška je klasifikována „prospěl/a“ – „neprospěl/a“; klasifikaci „prospěl/a“ komise stanoví právě tehdy, složí-li uchazeč ústní zkoušku a obhájí-li písemnou práci. Ústní zkoušku a obhajobu práce lze opakovat jen jednou. Pokud zkušební komise rozhodla, že uchazeč práci neobhájil, stanoví, zda je nutné práci přepracovat nebo doplnit; opakování obhajoby je možné nejdříve za šest měsíců. Složení souborné zkoušky je podmínkou pro připuštění ke státní doktorské zkoušce. Její nesložení je důvodem pro ukončení studia.

Souborná zkouška je obsahem a rozsahem shodná se státní rigorózní zkouškou: pokud student složil státní rigorózní zkoušku, tato se uznává jako ústní oborová zkouška, jež je součástí postupové zkoušky; pokud student obhájil rigorózní práci, tato se uznává jako obhajoba předložené písemné práce, jež je součástí postupové zkoušky. Studentům je připomínána kanonická zásada (Apoštolská konstituce Jana Pavla II. Sapientia Christiana čl. 49 § 2), podle níž je před získáním akademické hodnosti „doktor teologie“ nutné dosáhnout akademickou hodnost „licenciát teologie“ (ve zkratce „ThLic.“ uváděné před jménem). Ten je dle § 46 odst. 5 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách získán složením rigorózní zkoušky.

Příprava disertační práce: Disertační prací se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné vědecké činnosti. Musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Téma disertační práce upřesňuje spolu se studentem školitel, který metodicky vede její zpracování. Předpokládaný rozsah práce činí 200 stran.

Specializace

Specializace v biblických vědách

vyučující:

doc. PhDr. Mireia Ryšková, Th.D.

doc. Josef Hřebík, Th.D. S.S.L.

semináře:

Seminář biblických věd 1–6

Specializace ve fundamentální teologii

vyučující:

prof. Ctirad Václav Pospíšil, Th.D.

doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D.

semináře:

Seminář fundamentální teologie 1–6

Specializace v dogmatické teologii

vyučující:

prof. Ctirad Václav Pospíšil, Th.D.

doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D.

semináře:

Seminář dogmatické teologie 1–6

Specializace v teologické etice

vyučující:

prof. Dr. Albert-Peter Rethmann

PhDr. Libor Ovečka, Th.D.

semináře:

Seminář teologické etiky 1–6

Specializace ve spirituální teologii

vyučující:

prof. Dr. Albert-Peter Rethmann

ThLic. Pavel Vojtěch Kohut, Th.D.

semináře:

Seminář spirituální teologie 1–6

Specializace v pastorální teologii

vyučující:

prof. JUDr. Antonín I. Hrdina, DrSc.

doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D.

semináře:

Seminář pastorální teologie 1–6

Specializace v liturgice

vyučující:

doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D.

ThLic. Jan Kotas

semináře:

Seminář liturgiky 1–6

Specializace v kanonickém právu

vyučující:

prof. JUDr. Antonín I. Hrdina, DrSc.

semináře:

Seminář kanonického práva 1–6

Kontrola studia

Kontrola studia probíhá v souladu s individuálním studijním plánem.

Zápočet ze zapsaného předmětu může student konat nejvýše dvakrát, tj. má právo na jeden opravný termín.

Jestliže student absolvuje část svého studia v zahraničí nebo na jiné domácí teologické fakultě a dosáhne tam dílčích atestací, může je oborová rada uznat jako atestace předepsané individuálním studijním plánem.

Student každoročně ve stanoveném termínu vypracuje a školiteli předloží písemnou zprávu o výsledcích své činnosti.

Návrh pravidelného, nejdéle však ročního hodnocení studenta připravuje školitel; zohledňuje přitom výsledky dílčích zkoušek a atestací, průběh a dosažené výsledky vědecké práce.

O návrhu školitele se usnáší oborová rada, která konstatuje, že student

– plní individuální studijní plán; takto je hodnocen i student, který z důvodů hodných zvláštního zřetele individuální studijní plán splnil neúplně,

– bez závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu,

– nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu; tato okolnost je důvodem pro ukončení studia.

Řádné ukončení studia

Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Státní doktorská zkouška se skládá z jedné části.

Jmenování předsedy a členů komise pro státní doktorskou zkoušku a předsedy a členů komise pro obhajobu disertační práce, jejich jednání a průběh obhajoby se řídí platnými předpisy.

Státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce se klasifikuje „prospěl/a“ – „neprospěl/a“ a lze je opakovat jen jednou. Klasifikace „prospěl/a“ je udělena právě tehdy, vysloví-li se takto v neveřejném hlasování nadpoloviční většina členů komise pro státní doktorskou zkoušku a členů komise pro obhajobu disertační práce.

V průběhu státní doktorské zkoušky student zodpoví dvě otázky, jimiž je zkoumán širší kontext tématu disertační práce.

Oborová rada

doc. JUDr. Antonín I. Hrdina, DrSc. (KTF UK) – předseda

doc. Josef Hřebík, Th.D., S.S.L. (KTF UK)

doc. Petr Chalupa, Th.D. (CMTF UP)

prof. Dr. František Kunetka, Th.D. (CMTF UP)

doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D. (KTF UK)

prof. Dr. Albert-Peter Rethmann (KTF UK)

doc. Jindřich Šrajer, Dr. theol. (TF JU)

doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D. (KTF UK)

Základní charakteristika

Doktorský studijní program „Obecná teorie a dějiny umění a kultury”, obor „Dějiny křesťanského umění (KKOV 8109 V 001)“,  je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti dějin výtvarného umění umožňující soustředění zvláštního zájmu na souvislosti s dějinami a tradicemi křesťanství. Důraz je kladen na interdisciplinární propojení dějin umění s příbuznými obory jako je historie, církevní dějiny, pomocné vědy historické, archeologie, křesťanská ikonografie a liturgie. Standardní doba studia je tři roky. Předmětem studia je problematika výtvarného umění různých epoch s možným důrazem na souvislosti a spojitosti s křesťanstvím. Cílem studia je připravit studenty k samostatnému vědeckému bádání v daném oboru a specializaci.

Obor “dějiny křesťanského umění ” se dle bližšího zaměření dále člení na specializace, ve kterých fakulta doktorský program uskutečňuje. Tyto specializace vyhlašuje po projednání ve vědecké radě děkan. Otevřena je zpravidla taková specializace, pro kterou je mezi kmenovými pracovníky fakulty habilitovaný školitel.

Předpokládané specializace jsou tyto:

1. křesťanské umění středověku

2. křesťanské umění novověku

3. umění 19. a 20. století

4. ikonografie křesťanského umění

Uplatnění získaného vzdělání

Vzdělání v doktorském studijním programu „Obecná teorie a dějiny umění a kultury” poskytuje intelektuální a zákonné předpoklady pro výuku specializovaných dějin umění na filozofických či teologických fakultách, pro odbornou práci na specializovaných uměleckohistorických pracovištích (Ústav dějin umění AV ČR, Památkové ústavy, odborná oddělení Národní galerie či regionálních galerií, popřípadě obdobné instituce zahraniční), v redakcích, nakladatelstvích či v oblasti znalectví uměleckých děl.

Podmínky pro přijetí

Uchazeč o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu “Obecná teorie a dějiny umění a kultury”, obor “Dějiny křesťanského umění”, je absolventem oborově shodného nebo obdobného studijního programu magisterského. Předpokládá se zpravidla znalost dějin umění v rozsahu magisterského studijního programu, dvou světových jazyků a základů latiny. Uchazeč musí úspěšně absolvovat přijímací řízení. Spolu s přihláškou předkládá uchazeč také žádost o bližší oborové zaměření studia (“specializace”). Žádost obsahuje i návrh tématu a cílů vlastního výzkumu.

Průběh a organizace studia

Studium v doktorském studijním programu se řídí Studijním a zkušebním řádem Univerzity Karlovy v Praze, Opatřením rektora č. 19a/2006, kterým se prozatímně stanoví pravidla pro organizaci studia na KTF a Opatřením děkana č. 1/2007 k Pravidlům o organizaci studia.

Studijní povinnosti

Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele zpravidla za účasti konzultanta. Individuální studijní plán stanoví zejména specializaci, téma a cíle studentova výzkumu, objem a formy studia, způsob ověřování výsledků studia, jejich časovou posloupnost a všechny další předepsané studijní povinnosti. Studium sleduje a hodnotí oborová rada ustanovená podle § 47 odst. 6 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a čl. 23 odst. 5 a 6 Statutu Univerzity Karlovy v Praze. Doktorský studijní program fakulta uskutečňuje vždy jak prezenční, tak i kombinovanou formou studia. Úprava podmínek kombinovaného studia, tj. podíl prezenční a distanční formy, bude stanovena v rámci individuálního studijního plánu; očekává se minimálně účast na seminářích vlastní specializace.

Studium má tyto základní součásti: a) semináře společného základu; b) semináře  vlastní specializace; c) individuální studijní povinnosti; d) příprava disertační práce. S konkrétní náplní studijních povinností budou studenti seznámeni na začátku svého studia.

Kontrola studia probíhá dle platného předpisu a v souladu s platným individuálním studijním plánem. Na konci druhého ročníku skládá student postupovou zkoušku ze dvou předmětů, ústní oborové zkoušky a obhajoby předložené písemné práce, která je na úrovni státní rigorózní zkoušky. Její složení je podmínkou pro postup do třetího ročníku a připuštění ke státní doktorské zkoušce. Jestliže student postupovou zkoušku nesloží, může pokus opakovat o rok později. Pokud student složil státní rigorózní zkoušku, tato se uznává jako ústní postupová zkouška. Pokud student obhájil rigorózní práci, tato se uznává jako obhajoba postupové písemné práce, jež je součástí postupové zkoušky.

Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce.

Oborová rada

prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc., Dr.h.c. (KTF UK) – předseda

prof. PhDr. Zdeňka Hladíková, CSc. (FF UK)

prof. PhDr. Jaromír Homolka, CSc. (KTF UK)

prof. PhDr. Miloslav Pojsl (CMTF UP)

doc. PhDr. Marie Rakušanová, Ph.D. (KTF UK)

prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. (FF UK, KTF UK)

prof. PhDr. Petr Sommer, CSc. (Centrum medievistických studií UK a AVČR)

prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc. (FF UK)

Základní charakteristika

Doktorský studijní program „Historické vědy, obor „Církevní a obecné dějiny“ (KKOV 7105 V 061) je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti  církevních i obecných dějin. Důraz je kladen na propojení jednotlivých historických disciplín, zvláště s dějinami umění a pomocnými vědami historickými.  Cílem studia je připravit studenty k samostatnému vědeckému bádání v daném oboru a specializaci.

Obor „církevní a obecné dějiny” se dle bližšího zaměření dále člení na specializace, ve kterých fakulta doktorský program uskutečňuje. Tyto specializace vyhlašuje po projednání ve vědecké radě děkan. Otevřena je zpravidla taková specializace, pro kterou je mezi kmenovými pracovníky fakulty habilitovaný školitel.

Obor se dále člení na tyto specializace:

• církevní a obecné dějiny starověku

• církevní a obecné dějiny středověku

• církevní a obecné dějiny raného novověku

• církevní a obecné dějiny 19. a 20. století

Uplatnění získaného vzdělání

Vzdělání v doktorském studijním programu „Historické vědy“ poskytuje intelektuální a zákonné předpoklady pro výuku specializovaných církevních a obecných dějin na teologických, filozofických, pedagogických či podobných fakultách nebo pro odbornou práci na specializovaných historických pracovištích (Historický ústav AV ČR, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, archivy, muzea a další podobné instituce).

Podmínky pro přijetí

Uchazeč musí být absolventem magisterského studijního programu Historické vědy, Teologie, Obecné teorie a dějin umění a kultury nebo příbuzných oborů. Požaduje se znalost dějin v rozsahu magisterského studijního programu Historické vědy. Uchazeč musí úspěšně absolvovat přijímací řízení. Spolu s přihláškou předkládá návrh svého disertačního projektu a žádost o bližší oborové zaměření studia, tj. specializaci.

Studijní povinnosti

Oborová rada

prof. PhDr. Zdeňka Hledíková, CSc. (FF UK) - předsedkyně

PhDr. Petr Kubín, Ph.D. (KTF UK)

prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc., Dr.h.c. (KTF UK)

PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D. (KTF UK)

prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. (FF UK, KTF UK)

prof. PhDr. Petr Sommer, CSc. (Centrum medievistických studií UK a AV ČR)

prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc. (Historický ústav AV ČR)