Biblické příběhy očima studentů dějin umění a teologie

Studenti Katolické teologické fakulty v Praze

Odborné vedení doc. PhDr. Mireia Ryšková Th.D.

Ilustrovala a graficky upravila Jana Slavíková

Text © studenti Katolické teologické fakulty v Praze, 2011

Komentáře © Lia Radová, 2011

Edice © Mireia Ryšková, Helena Michalíková, Lia Radová, Jana Slavíková, 2011

Ilustrace a grafická úprava © Jana Slavíková, 2011

Projekt vznikl za podpory Fondu rozvoje vysokých škol

  dokument PDF

"Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré..." Česká katolická morální teologie 1884-1948

Libor Ovečka

Publikace je významným krokem ke zmapování a zhodnocení české morální teologie mezi roky 1884, kdy vyšla Stárkova Mravověda, a 1948, kdy před nástupem komunismu vyšly poslední morálně teologické práce. Kniha jednak předkládá první soupis morálně teologických prací ve vymezeném období, jednak myšlenkový či obsahový rozbor a hodnocení celé řady z nich. Jejich hodnocení vyznívá poměrně kriticky, neboť na minulou českou morální teologii pohlíží z odstupu mnoha desítek let a samozřejmě z hlediska dalšího vývoje morální teologie v období II. vatikánského koncilu a po něm.

Autor konfrontuje teologické postoje s reálnou společenskou a politickou situací v našich zemích v daném období a nemohl se vyhnout konstatování, že církev se se svou teologií zahleděnou do dávné minulosti dostávala do stále větší izolace. Konec 19. a první polovina 20. století je obdobím z hlediska vývoje české společnosti složitým a zároveň nesmírně zajímavým, neboť v něm došlo k mnoha společenským, kulturním i politickým změnám, jejichž důsledky pociťujeme dodnes. Je proto nejen zajímavé, ale hlavně velmi poučné sledovat, jak na tyto změny reagovala právě morální teologie na všech úrovních – akademické, populárně naučné, pastorační. Poznání tohoto období právě ze sledovaného úhlu pohledu pak napomáhá pochopit vývoj české společnosti i z hlediska náboženského, a to až do dnešní doby. Pro českou teologii a církevní život ke vší předchozí složitosti železná opona navíc znamenala nemožnost recepce II. vatikánského koncilu v 60. letech.

II. vatikánský koncil a jeho myšlení znamenal pro teologickou etiku skutečný přelom, který se ovšem v České republice nemohl plně uskutečnit. Ke zhodnocení minulosti a dalšímu vykročení do budoucnosti proto docházíme až po roce 1989, a to navíc v situaci, kdy českých morálních teologů a jejich publikací je dosud poměrně málo, a je proto obtížné rozvinout skutečnou morálně teologickou diskusi. Na vývoji morální teologie v českých zemích se ukazuje, jakou teologickou, církevní i kulturní katastrofu znamenala čtyři desetiletí mlčení. Teologický vývoj i církevní život před komunismem zůstávaly až doposud nereflektovány, což také znamená, že jsme si nemohli vzít poučení ani z jeho pozitivních stránek, ani z negativních. Tato kniha je krokem v tomto směru.

Praha Karolinum 2011, ISBN 9788024619576, 384 s.

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha Svatyně českých patronů a králů

Jiří Kuthan, Jan Royt

Katedrála sv. Víta vznikla na místě rotundy, jejímž zakladatelem byl kníže Václav, a baziliky, kterou na místě rotundy postavil kníže Spytihněv II. Obě tyto stavby už v počátcích české státnosti sloužily jako místa k uložení ostatků patronů české země (sv. Václav, sv. Vojtěch), k důležitým obřadům spojeným s českou státností, jakými byly korunovace a pohřby panovníků, a důležitých osobností církve a státu. Obě také byly centrálními svatyněmi pražského biskupství. Zřízením pražského arcibiskupství papežem Klementem VI. dne 5. května 1344 se bazilika sv. Víta stala metropolitním chrámem. Arcibiskupský úřad převzal jako první při slavnostní mši Arnošt z Pardubic.

Při této příležitosti byl také položen základní kámen k nové velkolepé gotické katedrále.

Zatímco většina evropských katedrál byla budována uvnitř měst, katedrála pražská vyrůstala mimo město, uprostřed areálu Pražského hradu, který byl nejen sídlem panovníka, ale i svého druhu posvátným okrskem s několika kostely. Díky poloze na temeni návrší, na němž pražský hrad leží, zdvihá se gotická katedrála vysoko nad souměstím jako dominanta Prahy. Stavba katedrály byla budována s velkými uměleckými aspiracemi. První mistr, který stál v čele stavby, Matyáš z Arrasu, povolaný Janem Lucemburským z Avignonu, přenesl do Prahy vzor francouzské katedrální architektury. Ale Matyášův nástupce geniální Petr Parléř dodal pražské katedrále a její sochařské výzdobě rysy umělecké výjimečnosti. Po dobu vlády Karla IV. postupovala stavba úspěšně kupředu, zastavilo ji až husitské období. Již tehdy katedrála zastávala nezastupitelnou roli v symbolice českého státu: byly zde uloženy korunovační klenoty. Katedrála byla těžce poškozena při požáru Pražského hradu v roce 1541. Jako torzo katedrála s různými dílčími úpravami zůstala až do roku 1844. Tehdy začala obnova starých částí chrámu. Celková rekonstrukce gotické stavby a dostavba nových částí trvala do roku 1929, kdy při příležitosti výročí smrti sv. Václava byl chrám slavnostně konsekrován. V žádném jiném monumentu nejsou tak výrazně vepsány dějiny českých zemí a jejich obyvatelstva jako právě tady. Svatovítskou katedrálu lze nahlížet a vykládat z rozmanitých úhlů, jež můžeme považovat za oprávněné, ale nelze nevnímat aureolu posvátnosti, která katedrálou prostupuje a vyzařuje z ní.

Kristus, Duch a jednota církve v dějinách

Brož, Prokop

Kniha se zabývá teologií církve Johanna Adama Möhlera (1796–1838), význačného myslitele katolické tübingenské školy a zakladatelské osobnosti moderní katolické ekleziologie. Möhlerovo dílo, které je zde představeno ve svém vývoji, stojí u zrodu dnes významné teologické tradice (ovlivnilo například teologii tzv. římské školy) a bylo přijato oficiální naukou I. i II. vatikánského koncilu. Český čtenář se tak může poprvé důkladně seznámit s autorem, který je důležitým klíčem k pochopení současné ekleziologie a jehož práce se staly nedílnou součástí teologie 19. i 20. století (A. Š. Chomjakov, G. Perrone, V. S. Solovjov, P. Jevdokimov, J. Ratzinger, W. Kasper, M. J. Himes, B. Forte).

Praha: KAROLINUM řijen 2011, ISBN 978-80-246-1892-0

ŘECKO-ČESKÝ NOVÝ ZÁKON - SLOVNÍK NOVOZÁKONNÍ ŘEČTINY

Konvolut obsahující jednak řecký text NZ podle 27. vydání kritické edice Nestle-Aland paralelně s českým ekumenickým překladem, jednak slovník nz. řečtiny L. Tichého. Praha: Česká biblická společnost (ve spolupráci s Deutsche Bibelgesellschaft) 2011.

V týmu, který knihu připravil, byli z pracovníků KTF zastoupeni Josef Šimandl (překlad 40 stran úvodu do aparátu kritické edice) a Josef Bartoň (konzultace k řečtině a patristice).

Petr Štica, Cizinec v tvých branách: Biblické podněty pro etickou reflexi migrace.

Monografie přináší reflexi přijímání cizinců ve světle biblických textů, z nichž čerpá podněty pro eticky orientovaný přístup k problému migrace v dnešním světě. Po hermeneuticko-metodologických úvahách následuje zevrubné představení biblického étosu zacházení s cizinci, třetí část je věnována přehledu biblickoantropologických východisek, která stojí v pozadí tématu. Kniha chce být nejen zdrojem spolehlivých informací o poměru starozákonního a novozákonního lidu k cizincům a lidem na cestách, ale především pozváním k eticky zodpovědnému promýšlení otázky přijímání cizinců v současnosti.

Praha: Karolinum 2011, ISBN 978-80-246-1824-1, 122s.

Petr Štica, Migrace a státní suverenita – Oprávnění a hranice přistěhovalecké politiky z pohledu křesťanské sociální etiky.

Předkládaná monografie se zabývá teologicko-etickou reflexí mezinárodní migrace a imigrační politiky. Autor hledá odpovědi na následující otázky: Je rozdělení světa do jednotlivých států eticky odůvodnitelné? Je ospravedlnitelná existence imigrační politiky, tj. regulace mezinárodní migrace? Odpovědi na tyto otázky s sebou přinášejí řadu etických implikací, které by se měly promítnout do utváření imigračních politik i do angažmá křesťanských církví.

Práce předkládá nejprve historický pohled na realitu států a imigrační politiky a na vybraných imigračních politikách jednotlivých států představuje typizované modely současných imigračních politik. Dále autor prezentuje relevantní podněty z novodobé politické filozofie. Opírá se přitom zejména o myšlení I. Kanta a H. Arendtové, ale diskutuje rovněž normativní sociálně-filozofická východiska současné imigrační politiky. V závěrečné kapitole jsou představeny teologicko-eticky formulované odpovědi na výše položené otázky. Autor přitom vychází ze základních principů křesťanské sociální etiky – z principu personality, solidarity a subsidiarity –, které na základě zpracovávaného tématu kriticky reflektuje, a prezentuje rovněž postoje vůči přijímání cizinců v dějinách křesťanského sociálního učení a teologického myšlení. V závěru nabízí eticky koncipované podněty pro imigrační politiku a působení křesťanských církví.

Červený Kostelec. Pavel Mervart 2010. 321 S.

O separovaných substancích

Tomáš Akvinský, bilingva

překlad a úvodní studie David Svoboda

Tomášovým úmyslem je pojednat o andělech (separovaných substancích), a traktát je rozdělen do dvou hlavních částí. V první části se Tomáš pokouší shrnout a kriticky posoudit to, co o separovaných substancích soudili různí filosofové od samého počátku filosofie až do Tomášovy doby, především Platón a Aristotelés. Ve druhé části traktátu vykládá Tomáš katolickou nauku o andělech, která je založena na Písmu svatém, na učení církevních otců a na odkazu Dionýsia Areopagity, který „vynikl nad ostatní myslitele ve výkladu toho, co náleží duchovým substancím“. Tato teologická část zůstala bohužel nedokončena a tvoří podstatně menší část spisu. Traktát tedy zůstal především důležitým a bohatým zdrojem poznání klíčových aspektů Tomášova metafyzického myšlení.

Praha: KrystalOP 2010, 228str.

Bohemia Jesuitica 1556–2006

Publikace reflektuje v deseti kapitolách dějiny Tovaryšstva Ježíšova v Českých zemích (od Petra Canisia až po Tomáše Špidlíka) a jeho působení v různých vědeckých disciplinách, školství, kultuře, výtvarném umění, architektuře, hudbě, divadle, rétorice, literatuře, přírodních vědách, matematice, filosofii, misiích a duchovní správě. Více než sto statí od autorů ze čtyř kontinentů vychází z příspěvků ze stejnojmenné konference, která se uskutečnila na KTF UK u příležitosti 450. výročí příchodu řádu do Prahy a 450. výročí úmrtí jeho zakladatele Ignáce z Loyoly, jehož osobě a spiritualitě je věnována samostatná kapitola.

Příspěvky jsou v češtině, němčině nebo angličtině. 15 statí je napsáno dvojjazyčně (zejm. Úvody do kapitol). Kniha obsahuje chronologickou tabulku ad. přílohy. Je bohatě ilustrována. Dva svazky, ed. Petronilla Cemus in cooperatione cum Richard Cemus SJ, 2010, 1512 pp., vydalo nakladatelství Karolinum, distribuci v cizině zajišťuje nakladatelství Echter Würzburg.

Karel Sládek, Ruská diaspora v České republice. Sociální, politická a religióznáí variabilita ruské migrace.

Přítomnost ruské diaspory v České republice vyvolává mnohé emoce. Předložená monografie představuje ruské migranty na základě jejich výpovědí o zdejším životě. Dotýká se jejich sociálního postavení, politických preferencí a religiózních postojů, které vykazují vysokou různorodost. Partikulárním zájmem výzkumu bylo pravoslaví a náboženská praxe zdejších ruských komunit. V publikaci není opomenut přínos ruské emigrace v období prvorepublikového Československa.

Nakladatelství Pavel Mervart 2010, 144 s.

Josef Šimandl, Dnešní stav skloňování substantiv typů kámen a břímě (Studie z korpusové lingvistiky, sv. 10)

Tento svazek Studií mapuje skloňování skupiny substantiv, která po historicky dlouhou dobu kolísají ve třech pádech singuláru mezi měkkým a tvrdým skloňováním. Práce přináší i sondy do elektronicky přístupného diachronního materiálu. Při popisu jsou konfrontována data podle různých korpusů i podle jiných zdrojů, především podle internetu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny / Ústav českého národního korpusu 2010, 260 + 114 s.

Ilarion Alfejev, Izák Syrský a jeho duchovní odkaz

Kniha předního pravoslavného teologa je v současné světové vědě první monografií o Izáku Syrském a byla přeložena do řady evropských jazyků. V osmi tématických kapitolách představuje asketické a mystické učení jednoho z největších křesťanských mystiků, který žil v 7. století jako mnich-poustevník v oblasti Mezopotámie. Český překlad z ruštiny je dílem Michala Řoutila, výňatky z díla Izáka Syrského přeložil ze syrštiny Jaroslav Brož.

Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. 324 s./

Kateřina Lachmanová, Terezie z Lisieux a Silván z Athosu

Modlitba za druhé a za svět: srovnávací studie

Hlavním tématem nové knihy Kateřiny Lachmanové je modlitba za druhé a za svět, nebo přesněji: skryté a přitom nesmírně účinné „bytí pro druhé“, tak jak se projevilo v životě a díle dvou novodobých duchovních velikánů, svaté Terezie z Lisieux a svatého Silvána z Hory Athosu. Ačkoliv každý patří k jiné duchovní tradici a za jejich života byla římskokatolická a pravoslavná církev ve vzájemné exkomunikaci, přesto lze najít několik pilířů jejich spirituality, které jsou navzdory odlišnému vyjadřování až nápadně shodné.

Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2010. 309 stran

Józef Augustyn (Ed.), Aleš Opatrný (ed), Umění zpovídat. O svátosti smíření z pohledu různých disciplín.

Editorem původního polského sborníku je známý jezuita Józef Augustyn. České vydání uspořádal Aleš Opatrný. Obsahuje to nejlepší z polského vydání i několik původních příspěvků našich autorů. Jde tedy o soubor fundovaných a přitom praktických článků, pojednávajících o svátosti smíření interdisciplinárně, a to z hlediska biblistiky, historie, pastorální teologie, psychologie i církevního práva. Kniha je určena především zpovědníkům, ale může být přínosem i pro studenty teologie, katechety a veškeré formátory v církvi.

Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2010. 309 stran

Karel Sládek: Mystická teologie východoslovanských křesťanů

Studium východoslovanské křesťanské spirituality a mystiky má v českém akademickém i duchovním světě již svoji dlouholetou tradici. Monografie Karla Sládka chce vložit "nový" kamínek do této mozaiky studia východoslovanského křesťanství. V první kapitole přináší stručný historický exkurz do novodobých dějin "byzantského Commonwealthu" a nastiňuje problémy migrantů z Východu v České republice. Druhá, hlavní, systematicko-teologická kapitola je zaměřena na představení mystické teologie východoslovanských křesťanů v jejím katafatickém, diabatickém a anabatickém rozměru. Autor představuje sofiologii Vladimíra Solovjova, Pavla Florenského a Sergeje Bulgakova, teologii Jana Zlatoústého, rozebírá smysl ikon či modliteb. Třetí, závěrečná kapitola seznamuje čtenáře s aktuálním stavem ekumenického dialogu mezi katolickou a pravoslavnou církví.

Pavel Mervart 2010, 232s.

Stanislav Sousedík: Svoboda a lidská práva

V dnešním pojímání lidských práv je skryt závažný problém. Vzdor svému velkému ohlasu ztratila idea lidských práv v průběhu posledních staletí postupně své hlubší teoretické zdůvodnění.To má dva povážlivé důsledky. Předně nedovedeme ideu lidských práv náležitě obhájit. A zadruhé nám dnes chybí kritéria k posouzení, co lidské právo skutečně je, a co je pouhým svévolným požadavkem té či oné nátlakové skupiny. V předložené studii se autor vrací do minulosti evropského myšlenkového vývoje a objevuje nadčasově platná náboženská a filosofická východiska lidských práv.

Praha: Vyšehrad 2010, 128 s.

Bernard z Clairvaux: Kázání na Píseň písní

Překlad: Markéta Koronthályová

Je to Bernardovo nejrozsáhlejší a ve středověku také nejrozšířenější dílo, které vznikalo v průběhu posledních 18 let Bernardova života. Nejedná se o historicko-kritickou exegezi, ale o duchovní pochopení Písně písní. Bernard zde poukazuje na dvojí rozměr Písně písní: eklesiologický (duchovní život církve) a mystický (duchovní život jednotlivce). Z celkového počtu 86 kázání vyjde v latinsko-české verzi zatím prvních 41 promluv.

Krystal OP, 2009

Karel Sládek a kol.: Monoteistická náboženství a stát

Kolektivní monografie s názvem Monoteistická náboženství a stát je dílčím výstupem grantu akademie věd, na kterém se podílí Centrum pro studium migrace při Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. V první kapitole se nacházejí tři studie o monoteistických náboženstvích – židovství (Mireia Ryšková), křesťanství (Denisa Červenková) a islámu (Mlada Mikulcová)­ – ve vztahu ke státu, jak o něm pojednávají v posvátných knihách a raných dějinách. Druhá kapitola se věnuje monoteistickým náboženstvím a státu v novodobých dějinách, a to s partikulárním zájmem o vztah Židů k evropským státům 19. století a katolické církve v proměnách státního zřízení posledních staletí (Tomáš Petráček), o dobová východiska protestantismu a specifikum státní kontroly nad protestantismem v Československu (Jiří Piškula), pravoslaví v Rusku (Hanuš Nykl) a vztah pravoslaví byzantské tradice ke státu 20. století (Karel Sládek), o současný „neznámý“ islám (Albert-Peter Rethmann).  Třetí kapitola přináší studie o vybraných otázkách ohledně vztahu křesťanské nauky a státu v současné době (Libor Ovečka, Petr Štica, Jürgen Manemann, Gregor Buß, Peter Novitzký, Jiří Kašný).

Červený Kostelec: Nakladatelství Pavel Mervart, 2009

Aleš Filip, Norbert Schmidt (Eds.): Dům Boží a brána nebe ve 20. století

Studie o sakrální architektuře

Při povrchním pohledu na výtvarnou kulturu 20. století se sakrální architektura jeví jako okrajová oblast, která až na několik málo výjimek nepřinesla výraznější umělecké počiny. Zdá se, že to způsobilo lpění na osvědčených vzorech a nechuť k inovacím ze strany objednavatelů. Pokud však opustíme zjednodušující „vývojové" schéma, objeví se před námi pestrá mozaika uměleckých výkonů, směrů a tendencí, kterým je společná snaha o vyjádření spirituality výtvarnou formou 20. století - s různou mírou akcentů na stupnici mezi tradicionalismem a modernitou. Právě tuto bohatost zprostředkuje čtenáři předkládaný svazek.

CDK, Brno 2010

Mlada Mikulicová: Nebeské shromáždění ve Starém zákoně (Dědictví kultur Předního východu)

Kniha se zabývá literárním tématem nebeského shromáždění v Michajášově a Izajášově proroctví a v knihách Job a Daniel. Toto téma bylo do Starého zákona převzato z kulturní tradice starověkého Předního východu jako podklad podtrhující slova Božího výroku: "Viděl jsem Pána, jak sedí na trůnu a celý nebeský dvůr stojí kolem něj zprava i zleva". Podrobněji popsané výjevy trůnícího svrchovaného boha uprostřed družiny "svých" jsou doloženy v mytologických zlomcích ugaritských básní o Baalovi, mezopotamských eposech Enúma eliš, Etana, Nergal a Ereškigal, a především v kombinovaných obrazově-textových rituálech egyptských nekropolí. V novém kontextu tvoří dávné mytéma scenérii Božího soudu, na němž k historickému aktéru zaznívá Boží hodnocení jemu svěřené role z hlediska nadčasového Božího záměru.

Praha: Karolinum 2009, 210 s.

Bonaventura Bouše: Odkaz a vzpomínky

Editoři: Jan Rückl, Petr Štica

Publikace přibližuje život a dílo významného teologa, liturgika a osobnost české církve 20. století Zdeňka Bonaventury Boušeho OFM (1918-2002). Kniha se skládá ze tří částí: 1. z odborných studií pojednávajících z různých perspektiv o osobnosti a teologickém odkazu tohoto svědka víry (jejichž autoři jsou mj. J. Rückl, P. Štica, T. Petráček); 2. ze vzpomínek pamětníků a přátel Bonaventury Boušeho (mj. J. Heller, V. Malý, I. Medek, T. Halík, V. Konzal, V. Ventura), 3. část přináší několik těžko dostupných a doposud nepublikovaných Boušeho textů a kázání.

Praha: Vyšehrad 2009, 208 s.

Eva Pavlíková, Karel Sládek: Sociální situace a religiozita ukrajinských migrantů v ČR

Předložená kolektivní monografie pojednává o ukrajinských migrantech v celé šíři záběru. Obsah kapitol je následující: 1. Ukrajinská migrace v Čechách a její křesťanská religiozita; 2. Religiozita Ukrajinců, její změny a vývoj po a v migraci; 3. Práce a pracovní podmínky Ukrajinců v ČR; 4. Situace ukrajinských rodin v ČR a role rodiny v migraci; 5. Irrelgulární status aneb dokumenty vládnou migrací. Publikace je výstupem výzkumu Centra pro studium migrace při Katolické telogické fakultě UK.

Předkládaná kolektivní monografie je právě proto věnována ukrajinským migrantům žijícím v České republice a jejím cílem je představit tyto migranty v co nejširším záběru témat. Informace zde obsažené pocházejí z velké části z výzkumu, který uskutečnilo Centrum pro studium migrace Univerzity Karlovy založené při Katolické teologické fakultě v Praze.

2009

Josef Bartoň: Uvedení do novozákonní řečtiny

Páté, upravené vydání (1. a 2. vyd. Karolinum Praha; 3.–5. vyd. KLP Praha) učebnice staré řečtiny se zaměřením na jazyk bible, primárně pro studenty teologických oborů. Kniha představuje v třiceti šesti lekcích kompletní kurs zaměřený především na morfologii a větnou, polovětnou a pádovou syntax, jako cvičný materiál jsou předloženy neupravované věty z řeckého Nového zákona a Septuaginty. Na závěr je zařazen slovník frekventovaných lexémů (výskyt 20+ v textu Nového zákona), seznam slovesných řad a věcný rejstřík, který umožňuje knížku užívat jako gramatiku novozákonní řečtiny.

KLP Praha 2009, XII + 164 s.

Josef Bartoň: Moderní český novozákonní překlad. Nové zákony dvacátého století před Českým ekumenickým překladem

Hlavní část monografie se detailně zabývá šesti českými překlady kompletního Nového zákona vzniklými a poprvé publikovanými po roce 1900 a před zahájením prací na Českém ekumenickém překladu (1961). Tyto české Nové zákony  - výsledky práce biblistů J. L. Sýkory, J. Hejčla, R. Cola, F. Žilky, P. V. Škrabala  a O. M. Petrů -  sehrály zásadní roli na cestě od tradičních překladových typů (Bible kralické, Bible svatováclavské a katolických biblí 19. století) k novému pojetí biblického překládání jakožto díla týmového, mezikonfesního a mezinárodně zakotveného, které se pak poprvé výrazně uplatnilo v Českém ekumenickém překladu. Kniha předkládá unikátní bibliografický, historický a filologický materiál, ale také představuje jednotlivé překladatele jako osobnosti, které žily a pracovaly za konkrétních historických podmínek, potýkaly se s nepochopením svých současníků,  vědomě či podvědomě navazovaly na své předchůdce a pokoušely se obhájit svou metodu i před soudem budoucnosti.

Česká biblická společnost Praha 2009, 228s.

Stanislav Sousedík, Philosophie der frühen Neuzeit in den böhmischen Ländern

Fromann-Holzboog Verlag, Stuttgart-Bad Canstatt, 2009

Starší česká historiogtrafie soustřeďovala pod vlivem monumentálního díla Františka Palackého svoji pozornost především na období husitské. Jiné epochy českých dějin, a zejména doba pobělohorská, zůstávaly v důsledku reinterpretací Palackého koncepce českých dějin do určité míry stranou pozornosti. Tato situace se měnila jen pozvolna. Zprvu se probudil v poslední třetině 19. století sympatizující zájem o výtvarné umění českého baroku(Max Dvořák). Na ně po určité době navázal rozvoj zájmu o česky psanou literaturu tohoto období (J.Vašica, Z.Kalista, V.Bitnar). Nepovšimnut zůstával stále filosofický život v našich zemích v pobělohorskčeské době. Přítomná publikace předkládá zahraničním čtenářů první synteticky zaměřený pohled na tuto tematiku. Je podstatně přepracovanou verzí starší, česky psané autorovy monografie („Filosofie v českých zemích mezi středověkem o svícenstvím“) vydané nakladatelstvím Vyšehrad r.1997.

Joseph Gredt: Základy aristotelsko-tomistické filosofie

prelozili K. Sprunk, D. Svoboda, S. Sousedik, P. Sousedik, D. Heider, L. Novak a V. Frei

O Gredtových Základech aristotelsko-tomistické filosofie lze říci, že jsou vyváženým shrnutím nejvýznamnějších výsledků, jichž dosáhla obnovená, „třetí“ scholastika v 19. století. Po té stránce se jedná o dílo standardní, jak se všeobecně uznává, ačkoliv reprezentuje pouze jeden z jejích směrů, tzv. tradiční tomismus. Tato varianta třetí scholastiky je díky své staleté tradici po systematické stránce nejlépe propracována a terminologicky přesně vyjádřena, a tak představuje nejdůslednější podobu myšlenkové alternativy k novověké, subjektivismem poznamenané filosofické tradici. Tento typ scholastiky je po určité stránce plodem své doby a pro budoucnost je významný jen jako zárodek nových myšlenek ve shodě základních principů. Čtenář si v Gredtových „Základech“ povšimne mnohého, co je podmíněno zejména přírodovědeckými názory doby, kdy dílo vzniklo; protože ho však vydáváme jako historický dokument, ponechali jsme tato místa většinou bez komentáře. Překlad Gredtova díla je míněn též jako pokus o ustálení z největší části již užívané české scholastické terminologie. Vyšlo v dubnu 2009 v řadě Filosofie.

Krystal, Praha 2009

Karel Sládek: Vladimír Solovjov: mystik a prorok

Osobnost a dílo Vladimíra Solovjova pohledem (nejen) české reflexe Vladimír Solovjov (1853–1900) je v předložené monografii studován pod zorným úhlem několika aspektů jeho tvorby. Solovjovův mystický a prorocký náhled je vřazen do širšího rámce jeho teosofického systému se všejednotícími atributy krásy, dobra a pravdy. Dalším aspektem je vztažení Solovjovova myšlení do konfrontace s českými duchovními a intelektuálními proudy.

Refugium 2009