Aktuality

Dne 28. 8. 2018 schválila rada hl. m. Prahy návrh změny zákona o památkové péči, který by vyloučil Národní památkový ústav z rozhodování o kulturních památkách i památkově chráněných území včetně Pražské památkové rezervace. Představitelé ústavů a kateder dějin umění, které se ochraně kulturního dědictví systematicky věnují, s tímto návrhem zásadně nesouhlasí. Zaslali proto veřejný protest předtavitelům české vlády i pražskému magistrátu. K protestu se připojil také náš Ústav dějin křesťanského umění.

Znění dopisu:

Ing. Andrej Babiš, předseda vlády ČR

doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D., ministr kultury ČR

Adriana Krnáčová, primátorka hl. m. Prahy

Členové zastupitelstva hl. m. Prahy

tisk

Zásadní nesouhlas odborné veřejnosti s návrhem na omezení pravomocí Národního památkového ústavu při obnově památek

Dne 28. 8. 2018 schválila rada hl. m. Prahy návrh změny zákona o památkové péči, který by vyloučil Národní památkový ústav z rozhodování o kulturních památkách i památkově chráněných území včetně Pražské památkové rezervace. Jako reprezentanti ústavů a kateder dějin umění, které se ochraně kulturního dědictví systematicky věnují, s tímto návrhem zásadně nesouhlasíme, a to zejména z těchto důvodů:

1) Role Národního památkového ústavu je daná zákonem a je naprosto nezastupitelná. Právě on je ze zákona garantem kvality památkové ochrany v celé České republice. Zbavit NPÚ možnosti vyjadřovat se k obnově památek by znamenalo nevratně poškodit celý systém památkové péče, která je odborném přístupu NPÚ založena. Žádný výkonný orgán nemůže NPÚ reálně nahradit, neboť není a nemůže být odbornou a výzkumnou institucí. Netřeba zdůrazňovat, že památková péče bez odbornosti se stává formální a ztrácí svůj původní smysl.

2) Národní památkový ústav garantuje nejen odbornost, ale i nezávislost památkové péče. Jako instituce zřizovaná Ministerstvem kultury právě za účelem zajištění vysoce odborné památkové péče na celém území České republiky disponuje NPÚ nejen potřebnou odborností, ale i nezávislostí na místních komerčních či jiných účelových tlacích, která je pro objektivní rozhodování o památkách klíčová.

3) Návrh omezení pravomocí NPÚ je nesystémový a ryze účelový. Je zjevnou reakcí na skutečnost, že názory NPÚ byly v rozporu se stanovisky magistrátního odboru památkové péče či názory vedení města. Mezi nejkřiklavější případy z poslední doby patří prosazení podzemních garáží na pěší zóně na Můstku nebo mediálně známá demolice cenného historického domu na nároží Opletalovy ulice a Václavského náměstí, se kterými NPÚ zásadně nesouhlasil, a které přesto magistrát povolil.

4) Pražská památková rezervace je památkou světového kulturního dědictví UNESCO. Vyloučení NPÚ z rozhodování o památkách s nejvyšším mezinárodním statusem je absurdní a neobhajitelné. Návrh zásadně ohrožuje památkovou péči nejen v Praze, ale ve všech významných památkově chráněných územích, kde hraje Národní památkový ústav zcela klíčovou odbornou roli. Omezení jeho pravomocí by se mimo jiné týkalo 40 unikátních památkových rezervací, mezi které patří města Český Krumlov, Telč, Slavonice a mnohé další.

6) Autoři úpravy tvrdí, že omezení pravomocí NPÚ se má týkat staveb, které jsou v chráněných územích a zároveň nejsou kulturními památkami. Ve skutečnosti vylučují NPÚ z rozhodování o všech kulturních památkách včetně kategorie národních kulturních památek. Bez účasti odborné památkové instituce by tak mohla probíhat například obnova Karlštejna, Karlova mostu, vily Tugendhat a dalších čtyř desítek tisíc kulturních a národních kulturních památek. Návrh by tak měl ten důsledek, že by řadový úředník obecního úřadu malého města musel sám odborně posoudit například otázky obnovy historické stavby, opravu varhan, restaurování gotické nástěnné malby, změnu koncepce zámecké zahrady, obnovu technologie vodního mlýna, obnovu kotle parní lokomotivy a mnohé další zásahy na předmětech, které spadají do kategorie kulturních památek. Tato představa je zcela absurdní a nejlépe dokládá odbornou nezastupitelnost Národního památkového ústavu i naprostou nepromyšlenost předloženého návrhu.

Jsme přesvědčeni, že důsledkem realizace tohoto návrhu by bylo nedozírné a nevratné poškození mimořádného kulturního dědictví České republiky. Vyzýváme proto všechny zúčastněné, aby jeho přijetí všemi silami zabránili.

V Praze, Brně, Olomouci a Ostravě, 30. 8. 2018.

PhDr. Richard Biegel, Ph.D. v.r.

Ředitel Ústavu pro dějiny umění FF UK

Prof. Ing. Akad. Arch. Václav Girsa v.r.

Vedoucí Ústavu památkové péče FA ČVUT v Praze

Doc. PhDr. Ondřej Jakubec, Ph.D. v.r.

Vedoucí Semináře dějin umění MU v Brně

PhDr. Ing. Jaromír Olšovský, Ph.D. v.r.

Vedoucí katedry dějin umění a kulturního dědictví FF OU v Ostravě

Doc. PhDr. Tomáš Pospiszyl, Ph.D. v.r.

Vedoucí katedry teorie a dějin umění AVU v Praze

Prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D. v.r.

Vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK

Prof. PhDr. et PaeDr. Jindřich Vybíral, CSc. v.r.

Vedoucí Katedry teorie a dějin umění VŠUP

Doc. PhDr. Tomáš Winter, Ph.D. v.r.

Ředitel Ústavu dějin umění AV ČR, v.v.i.

Doc. PhDr. Jana Zapletalová, Ph.D. v.r.

Vedoucí Katedry dějin umění UP v Olomouci

Dopis ke stažení zde.