Aktuality

V pátek 23. května 2025 se na pražském Vyšehradě bude konat konference s názvem Patristická quodlibeta, kterou spolupořádají Patristická společnost České republiky, Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy, Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého a Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Představeny budou příspěvky z různých oblastí patristických studií. V závěru konference se bude konat výroční valná hromada patristické společnosti, na kterou jsou zváni členové společnosti i zájemci o členství. Naši fakultu budou na konferenci reprezentovat:

David Vopřada: Role biskupa ve vandalské Africe

Příchod Vandalů do severní Afriky po roce 429 zásadně ovlivnil postavení a roli biskupů na území, jemuž začali vládnout a které ještě nedávno bylo úzce napojeno na Řím a zbytek impéria. To dokládají údaje z kartáginské konference roku 411 v porovnání s biskupským seznamem v Notitia z roku 484. Kromě náboženského konfliktu došlo v tomto období k dramatické proměně role biskupa i jeho společenského postavení. Současně se změnily také jeho povinnosti a celá církevní situace, a to kvůli velmi omezeným kontaktům na “nikájsou”, resp. “homoúsiánskou” církev “za mořem”. Cílem příspěvku je co nejlépe rekonstruovat identitu a funkci biskupů v době vandalské nadvlády na základě pramenů z 5. a 6. století.

Karolína Štauberová: Lateránská synoda 649 a vyhlášení Mariina panenství ante partum, in partu et post partum: kontext, autorita a teologické implikace

Druhá verze, upravená: Tento text se zaměřuje na spory kolem definice „dogmatu“ o Mariině ustavičném panenství na lateránské synodě v roce 649, která upřesnila předchozí vyhlášení na 2. konstantinopolském koncilu v roce 553. Výsledkem debat mezi papežem Martinem I. a koncilními otci byl 3. kánon, který vyhlásil formou anathemat Mariino panenství před, při i po porodu. Tato studie se zaměřuje zejména na obsah, kontext a metodu argumentace papeže proti učení Theodora z Pharanu podporujícího myšlenku virginitas in partu. Příspěvek se zaměřuje na několik souvislostí: validita jednání koncilu a autorita, kterou si koncil nárokoval, vyhlášení příslušného dogmatu a předložené argumenty s jejich zdůvodněním, a to v kontextu monotheletistické kontroverze. Důsledky sporu a prohlášení budou mít velký dopad na teologické chápání role Panny Marie a na korelaci mariologie s christologií. Širší problematika dogmatických vyjádření církve a jejich kontextu je rovněž důležitá pro teologický diskurz a vnímání analogia fidei a christologického jádra teologického uvažování.

Michaela Falátková: Porovnání předprogramovaných HTR modelů aplikací De fide orthodoxa Transkribus a OCR4all pro automatický přepis karolínské minuskule

Příspěvek se zaměří na srovnání dvou předprogramovaných modelů pro automatické rozpoznávání ručně psaných textů (HTR) – Transkribus a OCR4all – při přepisu karolínské minuskule. Jako materiál bude použit korpus karolínských rukopisů obsahující raně středověké traktáty týkající se poutí do Svaté země. V příspěvku bude analyzována přesnost a efektivita obou nástrojů při zpracování specifického typu písma a bude zhodnocen jejich přínos pro výzkum historických textů.

Petr Havlík: Maria v Řehořově vánoční homilii In diem natalem

Řehořova vánoční homilie patří ke zralým dílům jeho stáří a nabízí originální přístup k centrální pravdě víry o vtělení. Osoba Ježíšovy Matky je zde nahlížena nejen jako jedna z protagonistek dějin spásy, ale také jako ta, která je ve svém poslání charakterizována vztahy s jednotlivými Osobami Trojice, jak je ostatně typické pro mariologii biskupa z Nyssy. Zvlášť patrné je to na příkladě Božích atributů jako ἀπάθεια, ἀφθαρσία,καθαρότης nebo duchovní plodnost, které Nysský nachází jak v Trojici, tak v osobě Matky Páně. Rád bych se ve svém příspěvku zaměřil na kontinuitu Řehořových myšlenek o Marii ve světle mariologických pasáží v jeho ostatních spisech (především v traktátu De virginitate a homiletickém komentáři k Velepísni In Canticum canticorum) a připomenul jejich základní linie. Zároveň bych chtěl sledovat hlavní témata v In diem natalem, která vycházejí z podivuhodného spojení panenství a mateřství v osobě Matky Páně, nahlíženého v analogickém vztahu k věčnému plození Syna Otcem, čímž je zdůrazněna ontologická perspektiva těchto úvah. Z dalších témat vánoční homilie bych zmínil práci autora s apokryfním textem Jakubova protoevangelia, antitetický paralelismus Eva-Maria, případně i soteriologický pohled na zbožštění těla ve světle vtělení.

KOMPLETNÍ PROGRAM KONFERENCE

VRATISLAVŮV SÁL KRÁLOVSKÉ KOLEGIÁTNÍ KAPITULY SV. PETRA A PAVLA

(K ROTUNDĚ 100/10, PRAHA 2 – VYŠEHRAD)

23. KVĚTNA 2025 OD 8:30