• Aktuality

Aktuality

7. dubna 2021

Ke dni 1. dubna byli z řad zaměstnanců KTF jmenováni dva noví docenti. Pro obor Dějiny křesťanského umění byl novým docentem jmenován PhDr. Viktor Kubík, Ph.D. a pro obor Katolická teologie pak ThLic. Mgr. Denisa Červenková, Th.D.


Doc. Červenková pro habilitační řízení předložila práci s názvem Katolický pohled na náboženskou pluralitu (Praha, Karolinum 2016). Její kniha nabízí úvod do teologické reflexe vztahu křesťanství k jiným náboženským tradicím v katolické perspektivě. Představuje dějiny tohoto vztahu a definuje teologický základ křesťanského přístupu k náboženské pluralitě. Stranou neponechává ani současné teologické přístupy a některé otevřené otázky, s nimiž se setkáváme v rámci mezináboženského dialogu (zjevený charakter, spásonosnost a pravdivost různých náboženských identit). Svou habilitační přednášku na téma Náboženství jako teologický fenomén přednesla při zasedání Vědecké rady KTF UK dne 4. 11. 2020.


Doc. Kubík v rámci habilitačního řízení předložil svůj text Bible táborského hejtmana Filipa z Padeřova a knižní malba husitské doby (Praha, NLN 2018). Monografie sleduje výzdobu Padeřovské bible, která se z jazykovědného hlediska řadí k mimořádně významným dílům. Autor kodex hodnotí v kontextu vývoje umění doby husitských válek a zařazuje ho v souvislostech českého i (středo)evropského umění. Koriguje některá tradovaná tvrzení a předkládá otázka do dalšího studia umění pozdního středověku. Svou habilitační přednášku taktéž přednesl 4. 11. 2020, a to na téma K otázkám vzniku Pařížského fragmentu takřečeného Dalimila.




Anotace habilitační přednášky doc. Červenkové


Přednáška zkoumá náboženství uvnitř sociokulturního kontextu, v němž se ptáme po vztahu křesťanství k ostatním náboženstvím, a upozorňuje na to, že sociologické pojetí náboženství či případně politizace v některých případech tíhnou k potlačení specifické teologické složky náboženství, bez níž lze však jen s obtížemi interpretovat a předvídat vývoj mezináboženských vztahů na určitém teritoriu. Náboženství vnímané pouze jako kulturní systém, plod konkrétní společnosti a dějinné situace (bez vztahu k transcendenci) nepostihuje sebepojetí jednotlivých náboženských tradic, které samy sebe nahlížení a vyhodnocují jako základ a zdůvodnění společnosti a její kultury. Teologické pojetí vrací do hry náboženství jako teologický fenomén ve funkci základního vztahu mezi Bohem a člověkem. Tento vztah popisuje, vyjadřuje a reflektuje a využívá k tomu i soustavu vnějších znamení, tj. konkrétních prostředků vyjadřujících vztah k transcendenci.




Anotace habilitační přednášky doc. Kubíka


Pařížský fragmet latinského překladu Dalimilovy kroniky od r. 2005 přitahuje pozornost badatelů historických věd a zejména z hlediska výzdoby stále provokuje k novým otázkám a zjištění. Po úvodním rámcovém zařazení rukopisu F. Avrilem (2005) byl následně mezi léty 2009 – 2011 detailně studován zejména P. Černým a V. Kubíkem, kteří více méně analogicky upřesnili směr hledání zdrojů stylu výzdoby (Dílna Mistra padovských antifonářů nebo boloňský okruh tvůrců předjímajících Ilustrárora a činných pro kard. Bertranda del Poggetto), ale rozcházeli se v otázce určení příjemce rukopisu. Následně do diskuse zasáhla B. Tothová (2018) a nejnověji detailně i P. Cova (2019). Bilance stávajícího stavu poznání se v tomto okamžiku jeví jako nezbytné východisko k upřesnění přetrvávajících sporných otázek. Novější uměleckohistorické poznatky mohou přispět i k návrhu řešení obecnějších historických problémů s tímto dílem spojených.



Sdílet na:  
Kontakty

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy

Thákurova 3, Praha 6, 160 00

IČO: 00216208 DIČ: CZ00216208

číslo účtu: 32034061/0100

Identifikátor datové schránky: piyj9b4


Další kontakty