• Aktuality

Aktuality


15. listopadu 2018

Dne 13. 11. 2018 zemřela ve věku 80 let prof. PhDr. Zdenka Hledíková, CSc., která byla dlouholetou pracovnicí Univerzity Karlovy, po roce 2002 akademickou pracovnicí také na Katolické teologické fakultě UK. Prof. Hledíková se narodila 23. října 1938 v Praze. V letech 1955–1960 vystudovala archivnictví na FF UK a stala se odbornou pracovnicí ve Státním archivu v Plzni a později v Archivu Ústředního ředitelství Československého filmu v Praze. Poté se vrátila na FF UK, kde v roce 1967 získal titul PhDr., o dva roky později ji byl udělen titul kandidát věd. Habilitovala se v roce 1991, v roce 1997 získala profesuru. Vždy již zůstala odborně spjata s Filosofickou fakultou, ačkoli od roku 1994 mnoho let dojížděla také do Říma, kde vedla Český historický ústav. V roce 2010 teprve jako druhá česká žena obdržela prestižní Řád sv. Řehoře Velikého, který patří mezi pět vyznamenání, která uděluje sám papež. O dva roky později převzala z rukou ministra MŠMT Cenu Milady Paulové.


Foto: Helena Kodalíková

Autor: Marie Opatrná


Vzpomínka prof. Petra Kubína

V úterý 13. listopadu 2018, krátce po svých osmdesátých narozeninách, odešla na věčnost profesorka Zdenka Hledíková, významná církevní historička. Budiž mi dovoleno, jako jejímu žáku, napsat zde alespoň několik málo osobních vzpomínek.


Profesorku Hledíkovou jsem poprvé spatřil na počátku letního semestru 1990 na katedře pomocných věd historických na FF UK na cvičení středověké paleografie. Tehdy bylo paní doktorce (za komunismu se nesměla habilitovat) dvaapadesát a okamžitě mne zaujala svým oduševnělým, fundovaným, formálně bezchybným a přesto jemným a laskavým projevem. V následujících letech jsem pak navštěvoval celou řadu jejích cvičení, seminářů a přednášek. Všechny byly excelentní, přičemž největší potěšením byly přednášky z církevních dějin. Brzy se pak oprávněně habilitovala a byla jmenována profesorkou Karlovy university, neboť už tehdy požívala vysoké vážnosti ve svém oboru. Bylo štěstím pracovat pod jejím vedením, neboť se svým diplomantům a doktorandům věnovala s maximální péčí. Vždy byla ochotna dlouhé hodiny diskutovat naše odborné problémy, a posléze případně i problémy osobní. Díky ní mohli její žáci získat zahraniční stipendia, včetně pobytu na Českém historickém ústavu v Římě, který dlouhá léta vedla jako jeho ředitelka. Tam pak byly naše hovory zpříjemňovány sklenkou vína v okolí Nepomucena. Četné byly i naše rozmluvy v radotínském domě paní profesorky, kde jsme pro změnu u kávy dlouze rozprávěli o církevních dějinách.


Profesorka Hledíková byla vzácný člověk, jehož životní cesta nebyla přímočará. Kvůli křesťanskému smýšlení a rodinnému zázemí byla komunistickou stranou předurčena k dělnické profesi. Díky šťastné souhře náhod se ale v polovině padesátých let dostala na filosofickou fakultu na ideologicky nezatížený obor pomocných věd historických, kde byl jejím spolužákem budoucí kardinál Miloslav Vlk. Opět díky „šťastnému osudu“ nemusela po absolutoriu strávit zbytek života v zapadlém archivu československého filmu, ale po několika letech získala místo na katedře, kde předtím vystudovala a kde se mohla s úspěchem věnovat své milované historické práci a vést studenty. Byla jednou z mála, která nikdy nezaplatila žádnou ideologickou daň ve svých četných pracích v temných sedmdesátých osmdesátých letech minulého století. Nikde se u ní neobjevuje tehdy povinná zmínka o marxismu-leninismu. Všechny její studie se vyznačují precizností, spolehlivostí a konečně i střízlivostí. Napsala dlouhou řadu zásadních studií z oboru pomocných věd historických, jejím vlastním těžištěm ale byly dějiny církevní, zvláště českého pozdního středověku. Nejvýznamnější jsou monografie pražských biskupů 14. století – Jana IV. z Dražic (1991), Arnošta z Pardubic (2008) a takřka dokončená o Janu Očku z Vlašimi. „Nesmrtelnou“ ji ovšem učinila především edice listin z register Tajného vatikánského archivu z pontifikátů prvních avignonských papežů (Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia – Tomus prodromus, 2003). Zde však není prostor na podrobný výčet a zhodnocení její mimořádně rozsáhlé a významné vědecké práce, jejíž reprezentativní výbor vyšel pod názvem Svět středověké české církve (2010).


Až v pětašedesáti letech nastoupila paní profesorka také na KTF UK, kde pak několik let přednášela církevní dějiny. Zde se také na jedné katedře potkala s profesorem Jaroslavem Polcem, se kterým už dávno předtím úzce spolupracovala. Stála rovněž u zrodu doktorského studijního oboru církevních a obecných dějin, jehož oborovou radu řídila až do podzimu 2016.


Vědeckou i lidskou ztrátu profesorky Hledíkové lze sotva nahradit. Málokdy se podaří učenost a pracovitost skloubit s moudrostí a skromností tak, jak tomu bylo v jejím případě. Jako křesťan věřím, že se s ní loučíme jen na krátký čas. Paní profesorko, díky za vše!


prof. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.


Kondolenční dopis Velkého kancléře kardinála Dominika Duky



Váš názor
Kontakty

Katolická teologická fakulta

Univerzita Karlova

Thákurova 3, Praha 6, 160 00

IČO: 00216208 DIČ: CZ00216208

číslo účtu: 32034061/0100

Identifikátor datové schránky: piyj9b4


Další kontakty